2.kapitola

6. února 2009 v 22:31 | Rebelka |  Dědictví
Sedl na postel a snažil se přemýšlet. Dudley teď bude jistě počůraný strachy a to je právě to, co Harry potřebuje. Jde jen o to, aby nic nepokazil. O tomto hororu už cosi slyšel od Hermiony...

Vytáhl proto brk a pořádně ošoupaný, místy ohořelý pergamen a dal se do psaní.


DUDLEY DURSLEY.

ZBÝVÁ TI SEDM DNÍ ŽIVOTA.

TVÉ SMRTI SE ALE DÁ ZABRÁNIT,

POKUD VRÁTÍŠ, CO TI NEPATŘÍ

"Sice bych mu měl spíše zatelefonovat", pomyslel si, "ale tohle snad postačí." Spokojeně se usmál. Teď šlo jen o to, jak mu vzkaz předal.

Harry vykoukl ze dveří. Na chodbě nikdo nebyl a tak potichu nakoukl do Dudlyeho pokoje. Byl prázdný a proto se tiše přikradl k posteli a lístek tam položit. Se zlomyslným úšklebkem odešel.

Na odezvu svého plánu nemusel čekat dlouho. Hned po večeři našel na svém stole tlustý svazek dopisů. Harry se svým kamarádů opět v duchu omluvil a otevřel první obálku. Bylo zřejmé, že někdo dopis otevřel a pak ho zase pomocí izolepy zalepil. Harrymu to ale teď bylo jedno.

Začal si jeden po druhém číst. V duchu proklínal Dudleyho a umínil si, že se mu ještě pomstí.

Zatím ale vytáhl brk a pořádnou kupu pergamenů a začal odepisovat. Skončil až pozdě v noci. Hedvika, obtěžkaná šesti obálkami(napsali mu totiž nejen Sirius Ron a Hermiona, ale i Hargrid, Nevill a Fred s Georgem) se vznesla do tmy a Harry se za ní díval, dokud mu nezmizela s očí.

Brk ale ještě neodložil. Vytáhl další pomačkaný a propálený pergamen. Bylo na čase, aby zanechal Dudleymu další vzkaz. Chvíli přemýšlel, ale začal psát.


DUDLEY DURSLEY.

OZÝVÁM SE ZNOVA. MÁM PRO TEBE DALŠÍ PODMÍNKU.

PŘÍŠTÍ DVA DNY ZAPOMEŇ NA JÍDLO.

ROZUMÍŠ DURSLEY?

VÍM O KAŽDÉM TVÉM POHYBU.

JESTLI BUDEŠ JÍST, ZEMŘEŠ!!! ČEKEJ DALŠÍ VZKAZ


Dostal pořádný záchvat smíchu. Dva dny o hladu! To Dudleyho zničí.

"Harry opravdu ti to myslí" sdělil si šeptem.

Dudley byl ve svém pokoji, takže nevěděl, jak mu vzkaz předat. Vyšel na zahradu. Dudley měl pokoj V prvním patře. Harry se začal pomalu škrábat na parapet. Zpocené ruce klouzaly po hladké omítce.

"Jak se ti mudlové mohou obejít bez kouzel..." zahromoval polohlasem. Musel se zasmát. Vždyť už mluví stejně jako Hagrid nebo Weasleyovi...

Natáhl se a zaklepal na Dudleyho okno. Na parapet položil dopis. Přes sklo viděl, jak se Dudley sápal k oknu. V rychlosti slézal. V tom do něj narazil nějaký měkký předmět. Harry vyjekl a skutálel se na zem.

Dostal na sebe vztek. Sova. Obyčejná sova. Doufal, že ho nikdo neslyšel. Rozběhl se do svého pokoje.

Právě sebou sekl na postel, když se pootevřely dveře a objevil se Dudlyeho prasečí obličej. Dveře se zase okamžitě zavřely a Harry měl co dělat, aby se nerozesmál. Dudley ho přišel zkontrolovat! Podezíral ho! Harry dobře viděl, jak se ta jeho zapadlá prasečí očka rozšířila údivem, když ho spatřil ležet na posteli!

Teprve teď si všiml sovy, do které venku vrazil. Seděla na posteli a netrpělivě houkala. Harry jí sundal z nožky dopis s bradavickou pečetí.

Vážený pane Pottere,

Vezmětě prosím na vědomí, že nový školní rok začíná 1. září.

Spěšný vlak do Bradavic odjíždí z nádraží Kings Cross, nástupiště devět a tři čtvrtě, v jedenáct hodin.

Seznam předepsaných knih:

Erniebus Slap- přeměna zvířat pro vysoce pokročilé

Siska Malátná- předvídání nepředvídatelného

Omar Cvak- nepřátelské kletby a obrana proti nim

Esmíra Hrbatá- formule aneb příprava na NKÚ

Sut Kucmoch- encyklopedie všech zvířat

Arnold Kolibřík- lektvary nejmocnějších
( tuto publikaci budou studenti používat jen k teoretickému studiu, každý, kdo bude přistižen, jak vyrábí nějaký lektvar z této knihy bude podminečně vyloučen- z nařízení ministra kouzel Korneliuse Popletala)

Harryho příjemně zamrazilo v zádech. Knihu díky které podnikli s Ronem a Hermionou ve druhém ročníku nebezpečnou výpravu do oddělení s omezeným přístupem bude mít doma v knihovničce!!!

Bohužel Vás musíme upozornit, že díky mimořádným situacím, které se staly na konci roku přicázají v platnost nová opatření.

• každý žák 1. ročníkubude podrobně seznámen se základní obranou proti nepřátelským kletbám

• všichni studenti musí důsledněji dodržovat školní řád

• nikomu nedoporučujeme, aby se sám kdekoliv pohyboval

• při každé návštěvě Prasinek, nebo Příčné ulice budete podrobeni kontrole hůlek

• bude zvýšen počet hodin obrany proti černé magii na tři týdně

• Budova ministerstva kouzel bude až do odvolání střežena mozkomory

• jakékoliv zprávy o tom, jehož jméno se nevyslovuje hlaste na ministerstvu kouzel, na oddělení bojové pohotovosti


Z nařízení ministra kouzel Korneliuse Popletela,
držitele merlinova řádu 1. třídy


Harrymu se, navzdory této špatné zprávě, rozlil v těle příjemný pocit. Byl opravdu šťastný, že ministerstvo kouzel konečně pochopilo vážnost situace. Brumbál mu na konci roku říkal, že díky postoji ministra kouzel mohou nastat vážné komplikace a Harry byl strašně rád, že nenastaly.

S radostným pocitem zalehl do postele (tentokrát mu vůbec nevadilo, že je příliš malá) a s úsměvem na rtech usnul.
Harry si hřbetem ruky otřel čelo. Byl rozzuřený na celý svět. Venku je čtyřicet stupňů a on musí sekat trávník! No, naštěstí už bude brzy hotový.

Znovu se rozesmál vzpomínce na minulé dny. Dudley držel hladovku. Včera byla teta Petunie se svým Dudlouškem v nemocnici. Nemohla pochopit, proč Dudlíček nechce papat. Dnes už bohužel hladovka skončila, ale Harry měl další plán. Jen až doseče ten zatracený trávník!

Konečně si sedl na postel ve svém pokojíčku. (Stůl a židli tam neměl. Nábytek se zdál strýci i tetě příliš velký přepych).

DURSLEY! MÁM PRO TEBE DALŠÍ VZKAZ.. VE TVÉM DOMĚ ŽIJE NĚJAKÝ HARY POTTER. BUDEŠ SE K NĚMU CHOVAT JAKO K VLASTNÍMU BRATROVI!!! KAŽDOU PRÁCI UDĚLÁŠ ZA NĚJ A BUDEŠ MU DÁVAT VŽDY POLOVINU SVÉHO JÍDLA! KAŽDÉMU, KDO BY MU CHTĚL UBLÍŽIT, HODÍŠ NA HLAVU SKLENICI! JINAK ZEMŘEŠ!

Harry sruloval dopis vyplížil se na chodbu. Podivil se, že Dudley není v pokoji. "asi se dívá na další horor,"ušklíbl se. Položil lístek na jeho postel.

"Co tady děláš ty kluku?!! Co jsi chtěl dát Dudlouškovi na postýlku? VERNONE!!! POJĎ SEM!!!"

Harry stuhl. Hůř to ani nemohlo dopadnout. Teď už se asi do Bradavic nepodívá- pokud však zůstane na živu. Po schodech se přiřítil strýc Vernon. Teta Petunie mezitím hmátla po lístečku.

"Vernone" začala tichým roztřeseným a plačtivým hlasem. "Ten kluk Dudlouška vydíral!!!!" zaječela tak hlasitě, že si Harry musel přidržet uši, aby mu neuletěli. Za límec ho nešetrně chytla tlustá a chlupatá ruka.

"Už toho mám dost!!! Čtrnáct let jsme s tebou měli trpělivost ty... ty... ty kluku!!! Máš štěstí, že tě tu musíme mít až do tvých sedmnáctých narozenin! Jinak už bys šel v mžiku šlapat dlažbu!!"

Harry polkl. Chtěl něco říct, ale strýc Vernon ho nenechal domluvit. Opět ho nešetrně popadl(tentokrát za ucho) a vyvlekl ho ven z pokoje. Vstrčil ho do Harryho malinkého kamrlíčku a hbitě zamkl.

"A budeš tu bez jídla" slyšel skrz dveře strýcův hlas. "Když jsi ten kouzelník tak si jistě dokážeš vyčarovat kuře nebo něco takového!"

Kroky na chodbě se pomalu vzdalovaly. Harry stál ohromeně u zamčených dveří.

"No to je konec", pomyslel si. Do Bradavic se asi nedostane. Nemělo smysl bušit na dveře, nebo něco takového. Vůbec netušil, co bude dělat. Asi mu nezbývá nic jiného, než doufat, že mu někdo pomůže.

Náhle ho něco napadlo. Teď by si nejradši nafackoval. Má přece Hedviku. Až se vrátí z lovu, může ji poslat pro pomoc. Nechápal, proč na to nepřišel dřív. Dobrá nálada se mu ale pořád nevracela. Začínal mít totiž pořádný hlad. Může to trvat pěkně dlouho než se Hedvika vrátí a do té doby tu on zatím může...

Vyčerpaně si sedl na zem a složil hlavu do dlaní. Byl na sebe naštvaný za ten pitomý nápad, aby vyhrožoval Dudlyemu.

Nevěděl, jak dlouho tam seděl, ani si nevzpomínal, že by usnul. Jisté ale bylo, že ho něco vyrušilo. Harry zpozorněl. Uslyšel jakési nedaleké klepání. Kdosi se mu dobýval na okno. Harry ho okamžitě otevřel a opeřený návštěvník, Hedvika, přistál na podlaze.Potter k ní rychle přiskočil a odvázal jí z nožky balíček. Teprve teď si uvědomil, že už je určitě po půlnoci a tudíš má dnes patnácté narozeniny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ke-sa-ha-ki ke-sa-ha-ki | 23. července 2006 v 23:06 | Reagovat

A ty nám nesdělíš co Harryho kamarádi a Sirius psali? Už se těšim až se něco začně dít!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama