Vyhnaní z ráje- První

6. února 2009 v 22:31 | Rebelka |  Vyhnaní z ráje
Ticho. Tma. Lehký zápach plísně. Strach a beznaděj. Azkaban…
Remus Lupin se stísněně nadechl. Věděl, že by měl být šťastný. Měl by mít radost, že po čase znovu získal práci, ale nebylo tomu tak.
Chlad. Nekonečný smutek. Sténání umírajících. Nadávky a prosby…
Pevně stiskl hůlku. Celý obličej se mu zkřivil do jediného bolestného úšklebku. Očima roztřeseně těkal kolem sebe. Snažil se uklidnit. Bezvýsledně…
Mihotavý plamen pochodně ozařoval jeho bledou tvář. Do čela mu spadal pramen vlasů plný tenkých stříbrných nitek, památek na minulost.
Pevné mříže. Vězni; jen trosky bez života. Nenávist. Pohrdání. Smrt…
Vyčerpaně se chytil za spánky. Litoval toho, že přijal tu hrůznou nabídku. Zaměstnání hlídače v Azkabanu…
Křik. Pláč. Vyděšené, skelné pohledy…
Od té doby, co Voldemort vyhlásil definitivní válku celému světu, od té doby, co byly z Azkabanu vyhnáni mozkomorové, tady trčel. Hlídal.
S pocitem pohrdání, ale i lítosti a porozumění pohlížel na postavy tam, za mříží. Postavy, které se dostaly do míst, odkud nevede cesta zpět… Neexistuje naděje. Radost. Smích…
Bolest. Křik a pláč. Mrtvolně bledá těla…
Odhodlaně se nadechl. Třesoucím krokem obcházel od jedné cely ke druhé. Vyhýbal se pohledem jejich tvářím. Nemohl to vidět. Jejich strhané obličeje. Modřiny a šrámy. Nemohl se dívat na lidi, o nichž věděl, že zanedlouho zemřou. Podlehnou svému osudu…
Myslí mu pořád probíhala Siriusova tvář. Tady strávil dvanáct let svého života… Remus nechápal, jak to mohl vydržet.
Snažil se nevšímat si několika párů vyhublých rukou, které ho chytaly za hábit. Neposlouchal jejich chraplivé hlasy, šeptající slova, kterým nikdy neporozuměl.
Nenáviděl to tu. Nenáviděl…
Pod nohama se mu prohnal párek vypasených krys. Mimoděk se otřásl. Věděl, že tady mají ta odporná stvoření potravy dostatek…
Vykřikl hrůzou. Skrz mříže vyčnívaly mrtvolně bledé paže bez života. Přinutil se sklonit a pohlednout do tváře jejich majiteli. Bílý obličej. Vyhaslé oči bez života. Šedivé vlasy slepené krví…
Remus se rozklepal po celém těle. Na tohle si nikdy nezvykne. Už několik měsíců pracoval v místech, kde byla Smrt tak častým hostem, a přesto se s ní nikdy nesmířil…
Sledoval rozmazané postavy ostatních strážců, kteří bez jakýchkoli okolků uchopili mrtvé tělo a hodili ho z útesů do rozbouřených vln moře. Voda se uzavřela. Tělo klesalo stále hlouběji do nitra oceánu. Pohádka skončila…
Remus vyčerpaně klesl do rohu chodby. Hlavu složenou v dlaních, kolena přitažená k hrudi… Rozechvělé rty stažené hrůzou a zoufalstvím.
V jeho očích se už neodrážela ani ta nejmenší jiskřička radosti. Není proč…
Sirius, jeho jediný přítel je mrtvý… Voldemort znovu povstal, každý, kdo se mu postavil, zemřel… A ta poslední hrstka věrných se mu už neodváží vzdorovat…
Fascinovaně pozoroval plamen pochodně. Ohnivý jazyk vesele plápolal a aspoň trochu vdechoval život do těchto ponurých kobek.
Jeho přemýšlení vyrušil křik z vedlejší cely. Remus se namáhavě zvedl. Zvedl se, i když v těchto místech zazníval pláč a křik tak často…
Zastavil se u jedné z cel. S velkým přemáháním nahlédl dovnitř.
Starší muž ležel na studené podlaze a třásl se po celém těle. Mihotavá zář měsíce, která pronikala skrz zamřížované okýnko, ozařovala jeho popelavou tvář. Jeho dlouhé, stříbrem protkané vlasy.
Remus se na něj fascinovaně koukal. Nechápal proč; byl to přece vězeň, jakých tady bylo tisíce… Nějaká síla ho táhla blíže k mřížím. Ten člověk mu byl povědomý, to věděl jistě…
Ležel na studené podlaze a lapal po dechu. Z úst mu vytékaly tmavé pramínky krve. Po celém těle se mu rýsovala spousta zanícených šrámů.
Remus se zběžně rozhlédl kolem sebe a otevřel dveře od cely. Rychle k němu přiskočil. Zhrozil se.
Stříbrné vlasy byly slepené krví. Tělo pokryté černými modřinami.Ležel na podlaze své cely a přerývaně dýchal…
Remus se dlouho nerozmýšlel. Rychle vytáhl hůlku a zamumlal zaklínadlo. Proud zlatého světla udeřil muže do hrudi. Remus zatajil dech. Na jeho tváři se zračilo obrovské napětí.
Muž se mírně pohnul. Nevěřícně otevřel oči a rozhlédl se kolem sebe.
"Proč jste to udělal?" zachraptěl.
Remus na něj nechápavě pohlédl.
"To je snad jasné, ne?" zamumlal.
Muž se nevesele rozesmál.
"Lidé, jako vy, možná ještě mají proč žít," zašeptal. "Ale jsou situace, kdy je smrt vysvobozením…"
Remus se na něj pátravě zadíval. Ten člověk mu někoho připomínal. Snažil se ponořit do hlouby svých vzpomínek, ale bezvýsledně. Zavrtěl hlavou. Kdyby měl nějakého známého v Azakabanu, určitě by o tom věděl.
"Naděje umírá jako poslední," prohodil ještě k ležícímu a chystal se odejít.
Neznámý se mu prudce zadíval do tváře.
"Neříkáte to zrovna moc přesvědčivě, mladíku," sykl. "Ale nemůžete nic vědět o tom, jak se cítím…" šeptal.
Remus se roztřásl po celém těle. Jako uhranutý poslouchal jeho slova. Jeho zlomený, ale přesto silný a podmanivý hlas. Pohledem se vpíjel do jeho velkých temných očí.
Sledoval, jak se tvář neznámého náhle změnila. Zorničky se rozšířily zděšením, popelavá tvář ještě více zbledla. Rozpraskané rty se mírně pootevřely, jakoby chtěly vyslovit otázku, ale nestalo se tak. Čelo se mírně orosilo potem.
"Remus Lupin?" vydechl.
Stísněně polkl. Po zádech mu přeběhl mráz. V hlavě se vířilo tisíce otázek, na které neznal odpověď.
"Kdo jste?" zajímal se. "Někoho mi připomínáte…" bezmocně se chytil za spánky. "Ale nemůžu si vybavit koho…"
"Někdy je lepší zapomenout, Remusi," zašeptal neznámý a zasněně pohlédl z okna. V očích měl zvláštní smutný lesk. "Prosím, odejdi, Remusi, bude to tak lepší," zachraptěl a znovu stočil svůj pohled k oknu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 2. prosince 2005 v 20:47 | Reagovat

hmmm, zas se omlouvám, že to čtu až teď, ale prostě jsem se k tomu neměla...

jenom by mně zajímalo, kdo to byl... že by vlkodlak, který ho pokousal? nebo ne? vážně nevím... :))) je to ale krásný!

2 Rebelka Rebelka | 2. prosince 2005 v 21:46 | Reagovat

:)) Jsi druhý tvor, co to uhodl:)

3 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 2. ledna 2006 v 11:53 | Reagovat

:))) to mě těší :)))

4 ddd ddd | 12. ledna 2006 v 18:03 | Reagovat

trapas-nuda

5 ddd ddd | 12. ledna 2006 v 18:03 | Reagovat

trapas-nuda

6 ddd ddd | 12. ledna 2006 v 18:03 | Reagovat

trapas-nuda

7 ke-sa-ha-ki ke-sa-ha-ki | 4. srpna 2006 v 0:10 | Reagovat

Pěkny  začíná to hodně zajímavě..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama