Konec všeho- 1.kapitola

6. února 2009 v 22:31 | Rebelka |  Konec všeho

Londýn 1989

Poslední sluneční paprsky slabě ozařovaly zaprášenou ulici. Lehký vítr si pohrával s korunami mohutných stoletých dubů, nasázených kolem dlážděné cesty. Pod okny paneláků procházely davy uspěchaných chodců.
Malá Jane se zhluboka nadechla. Zelené oči vesele jiskřili, koutky úst roztažené v úsměv plný očekávání. Dlouhé tmavé vlasy spadaly ve spirálách až kamsi k pasu.
Nebyl důvod se neradovat. Vždyť má jedenácté narozeniny. A tatínek konečně přišel domů. Za ní. Poslední dobou býval často pryč, důležitá obchodní jednání, ale teď se všechno změní…
Má pro ni prý překvapení. Jen ať chvíli počká… Jane si vzrušeně promnula prsty. Zasněně zavřela oči. Co to asi bude? Panenka? Pohrdlivě se ušklíbla. Nenáviděla tyhle ryze holčičí věci.
Možná nějaké zvíře. Třeba pes… Nebo něco většího…
To by se jí líbilo. No jo, určitě to bude pes. Vždyť tatínek říkal, že to bude největší překvapení, jaké kdy dostala.
Odhodlaně zabouchla okno. Ne, už nemůže dál čekat. Rodiče jsou určitě v kuchyni. Musí jim říct, že už to nevydrží.
Potichu se vykradla ven z pokojíčku. V dětské tváři se značilo obrovské napjetí. V očích jasně svítily rošťácké plamínky.
Jemně přitiskla ucho ke dveřím. Nemůže tam jen tak vtrhnout. To přece tatínek nemá rád…
"Chápeš ty vůbec, co se stalo?"
Jane sebou prudce trhla. Proč tatínek křičí? Co má maminka pochopit?
"Dnes jí měl přijít dopis. Dnes byla poslední šance."
"Johne, Brumbál mohl zapomenout…"
"Ne! Ne, Susan. Ten starej blázen nezapomíná. Víš, co to znamená? Proč si myslíš, že se jí ještě nepovedlo ani jedno kouzlo? Je po tobě… Panebože, moje jediný dítě je mudla…"
Jane slyšela, jak rozzuřeně bouchl do stolu. Prudce zatřepala hlavou. Baví se o ní… Ale co je mudla? Co se jí ještě nepovedlo? Kouzlo? To je přece nesmysl. Už není malá, aby věřila na pohádky.
"Je celá po tobě. Proč jsem si sakra musel vzít zrovna mudlu?"
"Johne, uklidni se…"
"Drž už konečně hubu! Je to všechno tvoje vina…"
Jane uslyšela, jak s hlasitým prásknutím dopadla na zem nějaká váza.
"Johne, co to děláš?"
Hlas její matky zněl najednou jaksi přidušeně, bojácně.
"Vždyť jsme si říkali, že když bude po mně, nebudeme jí nic říkat…"
"Ale to jsem tomu ještě nevěřil. Zmiz mi z očí!"
"To přece nemyslíš vážně… Není to jedno, co z ní bude? Je to přece jen tvoje dcera…"
"Ne, už ne…" John prudce oddechoval. "Není to moje dcera. Moje dcera by to zvládla. Je to mudlovská chamraď!"
"Takhle o ní mluvit nebudeš!"
"Někdo jako ty mi nebude nic zakazovat! Nenávidím tě! Chápeš? Nenávidím!"
"A co jí mám podle tebe říct? Celou dobu jsem tvrdila, že jsi na obchodních jednáních… Kdyby věděla, jak je to doopravdy, víš, co by si pomyslela?"
"Je mi úplně jedno, co si o mně bude myslet! Tak jí to řekni na rovinu. Nebo se za mě stydíš, Susan? Lituješ toho, že jsme se vzali?"
Jane slyšela, jak její matka zoufale vzlykla.
"Já jsem tě milovala, Johne. A nevadilo mi, že jsi smrtij…"
"Neříkej to nahlas! Ovšem, že ti to vadilo! Ale milá, hodná a poslušná Susan by nikdy nikomu neublížila," ušklíbl se ironicky.
"Jsi rozzuřený, Johne. Všechno bude zase v pořádku…"
"Nemluv na mě!" Nepříčetně přešlapoval z místa na místo. "Víš, že mi je jedno, co si o mně bude tvá dcera myslet? Ať konečně pochopí, kdo je její otec… Crucio!"
Jane se třásla po celém těle. Z kuchyně k ní zazníval matčin šílený jekot a otcův smích. Po tvářích stékaly slzy beznaděje.
"Maminko," zašeptala bezmocně. Zalomcovala klikou. Bezvýsledně. Bylo zamčeno.
Jako smyslů zbavená začala bušit do dveří.
"Mami! Maminko! Nekřič, já ti pomůžu," vypravila ze sebe namáhavě.
Skrz závoj slz neviděla před sebe.
"Ne," mumlala pro sebe. "Pomoc!"
Musí něco dělat. Zoufale poslouchala, jak křik z kuchyně slábne.
To mělo být to překvapení? To jí tatí… ten chlap dal k narozeninám?
Z kuchyně slyšela šílený smích.
"Tak Susan… Ušetřím tě toho trápení. Už se za mě nebudeš muset stydět…"
Jane viděla ohromný zelený záblesk. Nechápala, co se stalo. Křik ustal. Zavládlo ticho…
Zbledla. Po čele stékaly pramínky potu. Popraskané rty rozevřené hrůzou. Na popelavě bledé tvářičce se zračil strach.
Dveře povolily. Okamžitě vpadla dovnitř.
Zmizel. Ztratil se. V kuchyni nebyl…
S šíleným strachem pohledla na modrou dlažbu.
Vypadala, jako když spí. Jako Šípková Růženka, čekající na svého prince…
"Ne, to ne… Maminko…" vypravila ze sebe sevřenými rty.
Konečně se naplno rozplakala. Vyčerpaně k ní padla na podlahu a jemně ji objala okolo krku.
"Probuď se… Nespi… Už je pryč," šeptala, přesto věděla, že už nevstane.
To se schválně dětem říká
Aby s důvěrou šly spát, klidně spát…
Že se dům probouzí
A ta kráska procitá…
O několik dnů později ji našli sousedé. Ležela v kuchyni a pevně objímala tělo mrtvé ženy…K smrti vyčerpanou ji odvezli k příbuzným…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 29. prosince 2005 v 17:47 | Reagovat

No good-bude pokračování?

2 Amalie Amalie | 29. prosince 2005 v 17:50 | Reagovat

no dobrýýý!!! pááni...ehm..kjdy bude další kapitola? zítra, viď?:-)

prostě super, tvoje povdíky mě chyběli:-) sem zvědvaá co s toho vyklube....

3 Rebelka Rebelka | 29. prosince 2005 v 18:22 | Reagovat

Am- to by ses divila:) Já sama na to teď zděšeně koukám a říkám si, že jsem to vážně přehnala. Měla jsem tam dát tu věkovou hranici:)

4 Rebelka Rebelka | 29. prosince 2005 v 18:23 | Reagovat

HPGirl- mělo by být zítra

5 Amalie Amalie | 29. prosince 2005 v 18:58 | Reagovat

ÁÁÁle kašli na hranici...myslíš že kdyby 12tiletý dítě chtělo číst tvou povídku a bylo by tam od patnácti, že ho to zajímá?:-)

přehnala? ale ta Amálka ráda slyší, moc ráda...:)

6 Rebelka Rebelka | 29. prosince 2005 v 19:04 | Reagovat

možná to až hraničí se sexuálním harašením:)) Ale ne zas až tak hrozný to není:) Akorát už uo není tak nevinná povídka jako ty předchozí:)

7 Amalie Amalie | 29. prosince 2005 v 19:05 | Reagovat

Rebe--heh, že by když budeš chtít válka skončí nevinná, to teda nevím-)

Ale ty mi děláš radost:-) takovýhle povídky sou in:-))

kam se hrabou romantické povídky, jestli si někdo nekoho vezme, nebo ne:-)

8 Rebelka Rebelka | 29. prosince 2005 v 20:06 | Reagovat

Teď jsem zrovinka dopsala jednu pikantní kapitolu:) A věř mi, že proti ní je Když budeš chctít... nevinnost sama:) Tak ono to trošilinku romantické bude, ale happyend se tentokrát vážně neočekává:)

9 Amalie Amalie | 29. prosince 2005 v 20:30 | Reagovat

šak to je dobře, velmi dobře..ou ou sem napjatá jak kšandy:)))

10 Rebelka Rebelka | 29. prosince 2005 v 20:35 | Reagovat

Ale druhá kapitola je pořád ještě taková o ničem... Mně osobně se nejvíc líbí ta předposlední, ale já jsem hold sadista:)

11 Amalie Amalie | 29. prosince 2005 v 22:08 | Reagovat

to nejseš sama:) a pořádně je zamorduj, javor?

ale zítra dáš kapitolku?:-)

12 Rebelka Rebelka | 29. prosince 2005 v 22:13 | Reagovat

No to se neví:) Původně měla být pozítří první:) Teď jsem dopsala závěr a musím s klidným svědomím říct, že tak tipickej bad end jsem ještě nenapsala... I když... oni pak vlasně byli šťastní... Takže bych tam mohla zase napsat přívlastek HAPPY :)

13 Nancy Nancy | 30. prosince 2005 v 2:00 | Reagovat

ty jo to bylo.....dobrý!! sakra, už se těšim na další....a žádná věková hranice :)

14 Rebelka Rebelka | 30. prosince 2005 v 10:20 | Reagovat

Jak říkala Am, znám lidi, kteří když si to chtějí přečíst, tak si to přečtou bez ohledu na nějakou hranici... :) Takže něco takového nemá smysl:)

15 Amalie Amalie | 30. prosince 2005 v 10:50 | Reagovat

Big Amálka na všechno kápne:-)

Heh, Nany šla číst ve dvě ráno? taky bych chtěla:-)

Mnó, nevidím další kapitolu...teď už se nás nezbavíš:-)

16 Rebelka Rebelka | 30. prosince 2005 v 11:42 | Reagovat

Když ji nevidíš, tak to asi znamená, že tam žádná není:)) Přidám ji navečer:)

17 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 30. prosince 2005 v 11:54 | Reagovat

Reb: jé, až na večer? to je trochu pozdě, nemyslíš? Ještě, že jsem si to přečetla až teď, aspoň nebudu čekat tak dlouho :)))

Nan: taky nechci žádnou hranici, ale jak řekla Am, bylo by mi to stejně jedno :)))

18 Amalie Amalie | 30. prosince 2005 v 13:17 | Reagovat

Big Amy na všechno kápne..klapka po druhé:)

Reb, áááéé kašli na večer:)

19 Rebelka Rebelka | 30. prosince 2005 v 13:41 | Reagovat

Jak chcete:) Ježibaby jedny:))

20 Amalie Amalie | 30. prosince 2005 v 14:10 | Reagovat

Bog Amy:-)

a kdy bude???? sakra nedočkavááá

21 Rebelka Rebelka | 30. prosince 2005 v 14:35 | Reagovat

Amy, už tam asi hodinu je... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama