Hrozen paní Mirandy- 1.kapitola

6. února 2009 v 22:31 | Rebelka |  Hrozen paní Mirandy
Co jste si napsali, to tady máte:) 1.kapitola konečně prošla opravami a tady je!

Bylo chladné mlhavé dopoledne.
Celý Bradavický hrad se zdál nezvykle prázdný a tichý. Nikde nepostávaly hloučky studentů tlachajících o ničem a o všem. Nikde neběželi poslední opozdilci, aby stihli následující hodinu... Ne. Toho rána se stalo něco zvláštního.
Tiché temné kroky se nepříjemně rozléhaly po celé budově. Bosé nohy opatrně našlapovaly, jako by snad jejich majitel nechtěl porušit to posvátnou atmosféru. Pravidelně pleskaly o studenou kamennou podlahu, tak jak se střídala levá noha z pravou a naopak.
Zastavil se. Opatrně naslouchal. Velké mírně vytahané uši zachytily každé nepatrné šustnutí. Polekaně sebou trhl. Ozvaly se další kroky. Podobné, jako ty jeho. Pronikaly prázdnou chodbou jako výstřely z děla. Rychle se přibližovaly.
V dálce se vynořila silueta drobné postavičky. Rozběhla se k němu. V jejím obličeji se dala vyčíst úleva i mírné rozhořčení.
"Dobby by neměl chodit sám po hradě," prohlásila káravě. "Je to nebezpečné…"
Skřítek se omluvně usmál. "Dobby to ví," prohlásil pokorně. Jeho tvář se náhle zkřivila hněvem.
"Dobby nechápe, jak to může Winky dále snášet," zvolal prudce.
Skřítka sebou polekaně trhla. "Dobby nesmí takhle křičet, jinak ho uslyší," zašeptala.
"A co chce tedy Winky dělat?"
"Poslouchat svého nového pána," odsekla prudce. "Dobby je špatný domácí skřítek. Dobbyho povinností je poslouchat pány…"
"Můj pán byl profesor Brumbál," oznámil skřítek hrdým hlasem.
"Ale už není. Profesor Brumbál je mrtvý," zašeptala ostře skřítka. "S tím Dobby nic neudělá… Nezbývá mu nic jiného než sloužit novým pánům…"
Skřítkova tvář se celá pokřivila rozhořčením.
"Jak může Winky takhle mluvit? Vždyť nebýt profesora Brumbála by teď neměla práci. Nebýt profesora Brumbála, nikdy by se sem nedostala…"
"Co bylo, to bylo," odsekla prudce skřítka. "Teď půjde Dobby se mnou zpátky do kuchyně, nebo se stane neštěstí. Noví pánové si nepřejí…"
"Ti lidé nejsou žádní noví pánové, Winky. Jsou spolčeni s Pánem zla. Vyhnali z Bradavic studenty a profesory, nastěhovali se místo nic a Winky se div nepřetrhne, aby udělala vše, co jim vidí na očích!"
"Winky nechce umřít…"
"Profesor Brumbál umřel.Winky si myslí, že by chtěl, abychom složili ruce do klína? Ne, musíme něco udělat. Ale jestli Winky nechce…"
Skřítka zahanbeně sklopila oči. Rozpačitě přešlápla a prudce chytila Dobbyho za ruku.
"Winky Dobbymu pomůže," vydechla odhodlaně, i když se jí mírně chvěl hlas.
"Dobby děkuje. Ale co budou Dobby a Winky dělat, aby nezemřeli?" ptal se Dobby Skřítky stojící vedle něj.
"Mohli by jít do komnaty nejvyšší potřeby. Možná tam najdou nějaké věci, které jim pomohou" odpověděla mu Winky.
"Dobby souhlasí" odpověděl.
"Tak pojď, je nejvyšší čas něco dělat" řekla Winky, ale ve velikých očiskách se jí pořád zračila mírná nerozhodnost.
Vydali se tedy, ruku v ruce, do tmavých koutů Bradavického hradu. Pochodně už dávno vyhasly v neobydlených částech tohoto monumentu. Dobby by tak rád viděl studenty, tak rád by slyšel jejich diskusi, tak rád by pomáhal svému pánovi...sakra...tak rád by byl, kdyby bylo všechno jinak...
Ani jeden z nich neměl dost odvahy na svém kontě, a tak šli celou cestu mlčky....jen ty bosé nohy plácaly po zemi...
Před komntatou se zastavili.
"Winky pořád neví, jestli je to dobrý nápad," začala, ale ostrý pohled jejího společníka ji okamžitě umlčel.
"Jakou místnost si Dobby představuje?" vydechla rezignovaně.
Skřítek se zamyšleně podrbal po vrásčitém čele. Jeho tvář se záhy rozjasnila.
"Dobby ví přesně, co pomůže," usmál se.
Soustředěně zavřel oči a začal přecházet sem a tam. Jeden krok, dva.. a otočka. Jeden, dva... obrat. Při třetím kolečku se na místo holé stěny objevila zlatá klika.
"Winky se může podívat sama," pobídl ji s jistou pýchou v hlase.
Skřítka pomalu otevřela.
"No Dobby," zalapala po dechu.
"Dobby šikula" poplácal se po rameni.
Winky vzrušeně zapleskala rukama a začala tancovat.
Dobby poznal, že jí zaplavila nová vlna dobrodružství a...naděje....
Skřítek byl rád, že Winky konečně opustil ten největší strach a pobídl ji aby šla co nejrychleji dovnitř.
"Winky by si měla pospíšit nebo nás najdou. Dobby si myslí, že o Komnatě zatím neví. Nesmí se o ní za nic na světě dozvědět." Winky rychle vešla a Dobby ji následoval.
Rozhlédla se po zlatavém pokoji. Ani jedna komnata se nemohla ani náznakem podobat téhle. Nebyla tady žádná černá magie, žádná pohozená mrtvola a ani ten, co to všechno zavinil a pak pohlédla na to nejdůležitější v místnosti.
Dovede je to k vítězství? zeptala se v duchu. Pohlédla na jejího přítele. Dobby se pohodlně usadil do jednoho křesla a napil se sklenky, která mu nabízela svůj rudý obsah. Když polkl první lok, zakuckal se-" alkohol" zachraptěl....a začal kolem sebe prskat.
Winky se musela začít smát...má to ale společníka!
"Proč si Dobby přál láhev alkoholu? Vždyť neumí pít? Winky si pamatuje, jak bolí hlava po pití."
"Dobby si to nepřál. Prostě to tu je. Ale co si myslíš o tamtom?" zeptal se ji Dobby a ukázal do rohu místnosti, kde stála jejich jediná naděje.
Winky obrátila svou hlavu připomínající jarní kedlubnu čelem k tomu.
Pokrčila rameny. Zářilo to....
"Proč si zrovna Dobby přál tohle?" zašeptala, jako by se bála, že jí odtamtud někdo uslyší.
Dobby se zvedl z křesla a popošel k ní.
"Dobby přiznává, že ani nevěděl co si přát" omluvně se zašklebil-" chtěl jsem jen něco na to, aby se vytvořila nějaká naděje na jasný život a na konec těch červů tam dole."
Winky vyjekla-" Dobby nemluv o nich tak. Jsou to naši páni, i když jsou podivní a zlí" zakryla si rukou ústa a už už se chtěla rozběhnout proti skříňce s knihami, když ji Dobby zastavil-" pojď se radši věnovat tomuhle" a ukázal palcem na onu věc..byla to vůbec věc?
Winky přikývla....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terulka Terulka | E-mail | Web | 7. března 2006 v 20:23 | Reagovat

Čéče... to už jsem někde četla:))) njn, pročítala jsem si ty komentáře, ale pak už jsem neměla čas, takže nevím, jak to dopadne:)))) už se těším, ale když to je od dvanácti let... torcha brutality tam bude, že??:)))

2 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 7. března 2006 v 21:30 | Reagovat

No, tohle už jsem četla:) Jsem zvědavá na pokráčko.-)

3 Rebelka Rebelka | 8. března 2006 v 6:49 | Reagovat

Pokráčko bude asi dnes:) Ta dvanáctiletá hranice je kvůli závěru... Ale to vám nemůžu prozadit:)

4 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 8. března 2006 v 18:11 | Reagovat

Tak co, bude dnes pokračování?:)

5 Rebelka Rebelka | 8. března 2006 v 18:50 | Reagovat

nevím, možná tak za hoďku. Mám toho dneska stršně moc:)

6 adam22 adam22 | E-mail | 19. března 2006 v 17:29 | Reagovat

Mě ještě nebylo 11

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama