Marný psaní

6. května 2006 v 15:38 | Rebelka |  Jednorázovky
Ne, tohle není další můj srdceryvný nářek a nadávky na psaní, nýbrž další jednorázovka z Rebelničné dílničky.

První pochodeň tiše zapraská a zhasne. Oblak štiplavého kouře pomalu stoupá k zavlhlému stropu. Několik cel mizí ve tmě. Snáší se odnikud jako přízrak. Zahalí davy zoufalců, marně čekajících na vysvobození.
Vychrtlá šedivá ruka se plíživě protáhne skrz mříže. Chytí krysu. Dlouhé nehty, připomínající spíše drápy šelmy, se pomalu zaryjí do špinavé srsti. Zlověstné křupnutí. Několik chlupů padá na podlahu…
Děsivé ticho. Strach.
Chtějí splynout s chladnými kamennými zdmi, které je dělí od okolního světa. Choulí se v tmavých koutech, kam slunce nechodí. Pokrčená kolena a obličeje složená v dlaních. Někteří křičí a lomcují rezavou mříží. Chodbami se rozléhá jejich nářek.
Cáry mozkomorova černého pláště se s krutou elegancí vlní jen malý kousek nad zemí. Jeho chroptivý dech vysává ty ubohé zbytečky štěstí, kterých je ve vlhkých kobkách poskrovnu.
***
Moje kroky… Budí strach. Vždy, když se bota z dračí kůže hlasitě dotkne podlahy, ti na druhé straně mříží sepnou ruce… Snad si myslí, že je motlitba spasí… Zrychlím tempo. Téměř utíkám. Pevně stisknu hustě popsaný svitek. Nechápu, proč to dělám. Proč mám doručit těchto několik lítostivých řádků neexistujícím lidem?
***
"Tak mi aspoň dejte kus pergamenu a brk!" Zoufale zalomcoval mříží. "Vy zrůdy!" Prudce kopl do dveří, které se vždy otevřou jen dvakrát. Na začátku a na konci…
"Nech už toho!" Jeho spoluvězeň ho pevně chytil za rameno. "U Merlina, jestli budeš ještě chvilku řvát, tak ti přísahám, že…"
"Ale já jsem nevinný," namítl ostře.
Pohrdavým úšklebkem odkryl několik žlutých zubů. "A já jsem ministr kouzel, Blacku."
Pevně sevřel ruce v pěst, až se mu dlouhé nehty zaryly do dlaní. "Musím mu napsat," zašeptal.
"Sem pošta nechodí…"
Sekl po něm vyčerpaným pohledem. "To je mi jedno," dával důraz na každé slovo.
"V tom případě si piš jak je libo," křivě se zasmál. "Vždycky sem nachystají kus pergamenu a brk. Asi na závěť," uchechtl se, ale okamžitě dostal znovu záchvat dávivého kašle.
***

Levá střídá pravou… Každý krok jako výstřel z děla. Vychrtlé pařáty mě skrz mříže chytají za lem hábitu… Jejich hlasy se snažím nevnímat. Asi si myslí, že mě svými nářky zlomí…

Pomalu rozvinu tenký svitek. Nevím, proč zrovna já si mám hrát na Anděla Strážného…

***
Přejížděl brkem po pergamenu. V šeru, které zde panovalo, jen těžko rozeznával jednotlivá písmena.
Přisunul pergamen ještě blíže k mihotavému plameni svíčky. Cítil, jak mu jeho spoluvězeň dýchá na záda. Lehce se nahrbil. Doufal, že ukryje těchto několik řádků před zvědavýma očima.
"Pro koho to vlastně píšeš?"
Sirius neodpovídal.
***
Zastavím se u jedné z pochodní. Její mihotavý plamen ozařuje rozvinutý dopis. Nevím, proč to dělám. Nezajímá mě, co psal ten trestanec… Tak proč se mi tak chvějí ruce?
***
Moony,
Smím ti tak ještě říkat? Nikdy jsi to neměl rád. Připomínalo ti tvoje věčné prokletí, já vím… Moony, Náměsíčník…
Nevím, jak začít. Znáš ten pocit? Víš, že musíš něco říct, a přesto sis ještě nikdy tak nepřál mlčet. Brk se ti chvěje v ruce, zanechává na svitku klikatou čáru… A malý oharek svíčky ti neúprosně měří čas. Drahocenný vosk pomalu kape na podlahu. A ty víš, že nesmíš jen tak sedět…
***
Stojím. Čtu. Proč? Nevím sám. Netrpělivě pohlédnu na veliké přesýpačky na konci chodby. Směna za chvíli končí. Několik dalších řádků jen přejedu očima. Co hledám? Neptejte se.
***
…Já je nezradil, Náměsíčníku. Věř mi. Aspoň ty mi musíš věřit! Raději bych zemřel, než aby… Vždyť to víš. Určitě cítíš to samé.
Moony, prosím, zůstal jsi mi už jedině ty! Musíš něco udělat. Petr… nesnesu to pomyšlení, že si klidně běhá po světě. Moony, vím, kde se schovává. Je v Bradavicích… Musíš ho najít. Když ne já, tak aspoň ty…
***
Pochodeň pomalu dohořívá. Brzy zhasne docela, vím to. Očima se zastavím až na konci pergamenu. Těžko se čte. Je celý pomačkaný a špinavý. Špatně rozeznávám jednotlivá slova.
***
Až tento dopis dostaneš… Vím, že ti ho doručí. Podstrčil jsem ho dozorci skrz mříže.Musí ti ho dát. Zaplatil jsem mu až příliš. Moony, víš, jak jste mi tehdy k narozeninám dali ten zlatý čtyřlístek? Pro štěstí. Neměl jsem ho nikdy sundávat, to si pamatuji dobře. Moc mě to mrzí, kamaráde. Nebylo na výběr…
Svitek znovu smotám. Nepřítomně kráčím chodbou směrem k východu. Musím dokončit svoji práci.
***
Zhluboka se nadechnu. Dlouho jsem tu nebyl. Ostrý vítr šlehá do tváře… Přivírám oči… Kdesi hluboko pode mnou zuří příboj. Kovově šedé vlny se tříští o skalnaté útesy… Těžké kapky narážejí na rozbouřenou hladinu… Klikatý blesk protne oblohu. Snažím se schovat pod plášť, ale tak tenká látka mě neuchrání. Jdu dál… Opatrně našlapuji na hraně propasti.
"Kam jdeš, Alane? Směna ti ještě neskončila."
Prudce se otočím. Svalnaté paže mého spolupracovníka drží nehybné tělo. Mrtvolně bledá tvář, vyhaslé oči. Pramínek krve vytékající z úst.
Cítím, že se chvěji hrůzou. Pracuji tady už řadu let, ale pohled jako tenhle by snad pohnul i balvanem. V celé historii Azkabanu se mrtvá těla házela z útesu do moře…Co si vezme rozbouřená hladina, to už světlo světa neuvidí.
Přivřu oči. Srdce buší jako splašené. Ve spáncích pulzuje krev. Třesoucí rukou mu podávám pomačkaný svitek pergamenu.
"Johne, tohle tam hoď taky."
Beťákovala jako vždy slečna Mantisa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Geri Geri | 6. května 2006 v 22:39 | Reagovat

jejda, to bylo smutný. Ale moc hezký.

2 Lenka Lenka | 7. května 2006 v 7:12 | Reagovat

Já nemám slov. Jen jednu výtku. Nevím kde přesně, ale zapomněla si na mezeru mezi dvěma slovy.

3 Rebelka Rebelka | 7. května 2006 v 8:26 | Reagovat

Díky moc za pochvalu. Ty dvě slova hledám:)

4 Genevieve Genevieve | E-mail | Web | 7. května 2006 v 20:32 | Reagovat

jéžiš, já už zase pláču. To není fér, já nechci plakat. Ale napsala jsi to krásně, moooc krásně...

5 Rebelka Rebelka | 7. května 2006 v 22:15 | Reagovat

díky moc

6 Lenka Lenka | 13. května 2006 v 19:28 | Reagovat

Jejich hlasyse snažím nevnímat.

Tak jsem to našla. Je to hlasyse

7 Rebelka Rebelka | Web | 13. května 2006 v 19:58 | Reagovat

Díky:) Opravím:)

8 Lenka Lenka | 13. května 2006 v 20:08 | Reagovat

Ráda pomůžu.

9 ajamajaja ajamajaja | 11. června 2006 v 20:09 | Reagovat

hezkýý..smutný.-(

10 Rebelka Rebelka | Web | 11. června 2006 v 21:59 | Reagovat

děkuji

11 ke-sa-ha-ki ke-sa-ha-ki | 23. července 2006 v 22:16 | Reagovat

Člověk sice nemusí chápat vše.. Ale ... Jak tam byl myšlen ten Anděl strážný a co ctěla říci posledí věta,mi nejde na rozum.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama