Malá pohádka o velkém světě- den 4.

2. června 2006 v 19:44 | Rebelka |  Malá pohádka o Velkém světě
Toto trvalo... Já vím, vážně se polepším:) No, tady máte čtvrtou kapitolu. Za beta-read jako vždy děkuji Mantise.

Den čtvrtý
Odhodlaně se nadechl. Na okamžik zavřel oči. Hlavou mu prolétla spousta těch rádoby zaklínadel, která se minulý večer naučil. Rázným pohybem otevřel dveře od učebny.
Děkoval svému Anděli Strážnému, že si třídu prohlédl už včera. Proto teď nekřičel, když zahlédl akvária plná odpudivých bytostí, poulících rozzuřeně oči, a pohyblivé obrazy na stěnách.
Bázlivě se rozhlédl po asi dvaceti mladých lidech, sedících tiše v lavicích. Smith cítil, že ho přímo propalují pohledem. Předem nacvičenou chůzí přešel až k tabuli.
"Zdravím vás."
Několik hlav nedbale kývlo na pozdrav.
"Jmenuje se… ehm… Virginius Green. Jak jste už asi pochopili, budu vás učit obranu proti černé magii. Nebudu vás tady obtěžovat nějakým dlouhým úvodem. Rád bych zjistil, co už umíte, takže se pustíme rovnou do praktického využití."
A v první řadě bych už chtěl vidět nějaké to kouzlo. Budou nechávat mizet holuby nebo to bude nějaký karetní trik? Doufal, že nikdo z nich nedokáže číst myšlenky.
"Můj předchůdce," začal a nechápal, proč se většina třídy zamračila, "vás měl naučit…" zoufale si před sebou vybavil učebnici pro sedmé ročníky, "neverbální zaklínadla. Rozdělte se do dvojic a zkuste se navzájem odzbrojit pomocí kletby… Ex… Ex… Však vy víte jaké," pokusil se o úsměv.
"A pane profesore," do vzduchu vystřelila ruka jakési dívky s neobyčejně hustými a kudrnatými vlasy.
"Copak chcete, slečno…"
"Grangerová Hermiona. Neměl byste nejdříve vyčarovat žíněnky? Vždycky jsme to tak dělali, víte, kvůli úrazům."
"Ano, samozřejmě máte pravdu. Mohla byste se toho ujmout, slečno?" Věnoval jí jeden prosebný pohled.
Hermiona viditelně zrozpačitěla. "Ale ovšem," přikývla nakonec a rychle se vzdálila. Ani neslyšela, jak si profesor zhluboka oddechl.
Zděšeně pozoroval, jak ta holka elegantně mávla hůlkou. Na podlaze se okamžitě objevily tmavě modré tlusté žíněnky. Odolal pokušení zeptat se jí, jak to udělala.
Za chvíli ale vyvalil oči ještě víc. Žáci se rozdělili do dvojic. Chvíli jen tak stáli proti sobě, když najednou jednomu z nich vlétla hůlka z ruky. Profesor si všiml, že většina žáků u toho nenápadně hýbe rty, ale ta rozcuchaná holka ne. Na tváři se jí usadil pohrdavý výraz a svého soupeře, jakéhosi rusovlasého kluka, doslova převálcovala.
"Hermiono, taky bys mě někdy mohla nechat vyhrát," vydechl nakonec.
Smith se zamyslel.
Hermiono? To už jsem někde slyšel…
"Máš smůlu, Ronalde. Opravdu se Hermiony nezeptám, jestli s tebou chce jít ke Třem košťatům…" zaječela přehnaně hlasitě jakási dívka.
"Ano, to je ono" určitě byla řeč o TÉHLE Hermioně. A ten zrzek navíc vypadá úplně stejně, jako kluk z chodby." Byl na svoji logickou dedukci celkem pyšný.
"No to bych nemohla, Ronalde," odsekla. "Nejlépe se to naučíš, když…"
"Já vím," zabručel. "Když budu poctivě trénovat…"
"Tak vidíš," usmála se. V tomtéž okamžiku mu hůlka znovu vylétla z ruky.
"Mohla bys mě aspoň varovat," zasyčel.
"Ronalde Weasley…"
"… žádný Smrtijed tě upozorňovat nebude, to už jsem párkrát slyšel," skočil jí znovu do řeči.
"Musíš trénovat," Hermiona podezřele ztišila hlas. "Ten nový profesor nás toho zřejmě moc nenaučí. Viděla jsem, že by ani nevyčaroval žíněnky."
"Cože? Ty nadáváš na učitele? Co se to s tebou stalo?" Zajímal se Ron pobaveně.
Lehce zrudla. "Myslím, že to je velmi špatný vyučující," zašeptala.
Smith tiše odstoupil stranou.
Nerad odposlouchávám cizí rozhovory, ale když se to týká mě… Navíc má ta holka naprostou pravdu… Jsem ještě horší kouzelník, než si myslí…
Takhle to už dál nejde, hned po hodině musím jít za tou bláznivou ředitelkou, která patrně vůbec není bláznivá, a říct jí to…
Nešel. Ani po této hodině, ani po druhé… Během dne se mu nálada zázračně lepšila. Učil první ročníky, které si ho ani podezřívavě neměřili, ani o něm nešuškali, že neumí kouzlit.
Nechápal, jak se dožil konce dne. Toho divného dne plného mávání hůlek, barevných paprsků a žáků, kteří toho zřejmě o kouzlení věděli mnohem více, než on.
Do svého kabinetu se vploužil naprosto vyčerpaný.
Musím se aspoň naučit nějaké kouzlo," pomyslel si zoufale. "Už teď bylo všem divné, že na tabuli píšu po moloudovsku, nebo jak to říkali… Nemůže to být tak těžké, vypadalo to naprosto jednoduše…
Vytáhl Černou magii pro první ročníky a hůlku. Nemyslel na to, že je to všechno pořádná šílenost. Snažil se věřit v kouzlo.
1. Uchopte hůlku asi ve dvou třetinách.
2. Uvolněte zápěstí.
3. Plně se soustřeďte na zaklínadlo.
4. Pro začátek vyslovte kletbu polohlasně.
5. Slova doprovoďte daným pohybem hůlky.
Pečlivě se držel pokynů. Ani ho nepřekvapilo, když se nic nestalo. Drobný obláček, který se před ním měl objevit, nejspíš uvízl někde uvnitř hůlky.
6. Nevěste hlavu, když se kouzlo nepovede. Zkoušejte znovu.
"To se lehce řekne," zabručel Smith.
Hůlka znovu zasvištěla vzduchem, bezvýsledně. Jeho snažení přerušilo nesmělé zaklepání na dveře.
"Už jdu!" Křikl.
Kdo se ke mně takhle večer dobývá? Zamračil se. Ředitelka to být nemůže, tak klepe úplně jinak. Možná ten skřítek…
Otevřel dveře.
"Slečno…"
"Grangerová Hermiona, pane profesore," představila se okamžitě. "Chtěla jsem se vás na něco zeptat… Pokud ovšem neruším," v očích svitl veselý plamínek.
Určitě si mě přišla vyzkoušet. Možná už ví, jak to se mnou doopravdy je… pomyslel si. Nahlas ale řekl něco docela jiného.
"Omlouvám se, slečno Grangerová. Mám ale spoustu práce s opravováním testů."
Doufám, že ji nenapadne, že se první den žádné nepsaly…
"Samozřejmě chápu," prohlásila. Plamínek v očích se doslova zdvojnásobil. "Nebylo to důležité. Přijdu zítra…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amalie Amalie | 2. června 2006 v 20:03 | Reagovat

Ten dostává pěkně zabrat=)=) je to taká relaxační povídka, moc se mi líbí=) těším se na pokráčko=)

2 Rebelka Rebelka | Web | 2. června 2006 v 20:37 | Reagovat

:) pokráčko už je, ale musím vás krapet podusit:)

3 Noemi Noemi | Web | 3. června 2006 v 10:10 | Reagovat

Je to super povídka, odpočinková. Moc by mě zajímalo, jestli hodláš někoho zabít/zmrzačit/nějaký další trik, o kterém se mi ani nesnilo.

4 Rebelka Rebelka | Web | 3. června 2006 v 10:35 | Reagovat

:)) tohle bude vážně odpočinková:) A možná skončí i dobře:)

Děkuji:)

5 Amalie Amalie | 3. června 2006 v 11:49 | Reagovat

skončí dobře? hm.....z rebelky se stává rebelka=)

6 Verča Verča | Web | 3. června 2006 v 11:59 | Reagovat

Jé, to je fakt moooc hezký! Já už chci pokráčko...:)

7 Rebelka Rebelka | Web | 3. června 2006 v 13:27 | Reagovat

Amy- dobře... no... ;o) uvidíme. Každopádně už budou jen tři kapitoly:)

8 Rebelka Rebelka | Web | 3. června 2006 v 13:28 | Reagovat

Verča- tak já vám sem hodím ještě jednu kapitolu, ale potom budete muset déle čekat na tu další:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama