Malá pohádka o velkém světě- den sedmý

21. června 2006 v 11:57 | Rebelka |  Malá pohádka o Velkém světě
Tamtadadá! Poslední kapitola je na světě.
Zjistíte, že si s dějem můžu dělat vlastně úplně co chci:) A čeká vás (možná) můj první opravdický happyend!:)
Za beta-read děkuji opět Mantise!

Den sedmý
"Co tady sakra děláte?" zasyčel, jakmile odbíjení hodin ustalo.
"Starám se o vás," následoval neméně příjemný tón.
"Do prdele, Grangerová, vy jste mermomocí musela všem ukázat, že jste v kouzlení dobrá, co?"
"A vy jste zase chtěl přede všemi utajit, že jste obyčejný podvodník. Odhalila jsem vás hned první hodinu a měla jsem okamžitě informovat profesorku…"
Rázným gestem ji umlčel. "Kdo všechno o tom ví?" jen ztěží dokázal potlačit úzkost v hlase.
Na tváři se jí objevil překvapený výraz. "Vy se to nesnažíte popřít?"
"Proč bych měl? Jsem rád, že se odtud konečně dostanu."
"Ale…"
"Kdo všechno o tom ví?"
Sklopila hlavu, ale neodpověděla.
"Ztratila jste řeč?"
Opět mlčela. Konečně mu svitlo.
"To si sakra myslíte, že vás tady tím stříbrným podnosem umlátím k smrti, když mi řeknete, že o tom kromě vás nikdo neví? Probůh, nebuďte směšná."
"Jak…"
"Vy si asi myslíte, že normální lidé neumí myslet tak dobře jako kouzelníci."
"To není pravda, pane profesore. Také pocházím z mudlovské rodiny."
Nevím sice, co znamená mulodotovské, ale říkat jí to nebudu…
"Proč jste o tom nikomu nepověděla?" zeptal se raději.
"Neměla jsem příležitost…"
"Myslel jsem, že se člověk jako vy nesníží k tak ubohé výmluvě, slečno."
"To není výmluva," odsekla prudce. "Co si myslíte, že vám řeknu? Že jsem to udělala kvůli vám? Že jsem věřila, že jste v jádru dobrý člověk a nechtěla vám ublížit? Promerlina, nebuďte směšný," s gustem zopakovala jeho vlastní slova.
"Takhle se mnou mluvit nebudete, pořád jsem váš profesor…"
"Ne na dlouho." Chlad z jejího hlasu doslova čišel. "Jakmile se ostatní dozví, co jste doopravdy zač…"
"Už jsem vám jednou řekl, že budu jedině rád."
"Myslíte si, že vám tohle uvěřím? Kde je pravý profesor Green? Co jste s ním udělal?"
"Nevím."
"Lžete."
"Proč myslíte? Nějak mě netěší, že jsem se dostal do toho pochybnýho světa plnýho mávání hůlkou a bláznivých lidí v černých pláštích. Jsem vědec a mohu vás ujistit, že nic z toho, co tady děláte, se neslučuje s fyzikálními zákony. Takové šarlatánství…"
"Jaký obor?" skočila mu rychle do řeči.
"Cože?"
"Říkal jste, že jste vědec. Jaký obor studujete? Pokud jste si to tedy zase všechno nevymyslel…"
"Archeologie, historie… "
"Podobu jakého panovníka má prý tvář sfingy?"
"Ráchefa druhého, ale proč…"
"Co to jsou ikunabule?"
"Prvotisky z období renesance. Proč se ptá…"
"V jakém roce proběhla bitva u Issu?"
"Tři sta třicet tři před naším letopočtem. Ale…"
"Správně," mírně se usmála.
"Jak to sakra všechno víte?" zamračil se.
"Chodila jsem pár let do mudlovské školy a taky jsem trochu četla."
"Vy jste prostě blázen, Grangerová."
"Závist je nejvyšší formou uznání," odsekla.
"Ale…" náhle se rozesmál. "Je mi opravdovým potěšením vás učit."
Sekla po něm nevěřícným pohledem. "Vy asi, pane, nechápete, o co tady jde. Myslíte si, že dopustím, aby studenty v této době učil mudla? Vám to asi pořád připadá jako hra. Mávnete hůlkou a uděláte kouzlo. Z klobouku vytáhnete párek králíků anebo předvedete nějaký pochybný karetní trik. Jenže v našem světě je obrana proti černé magii jediný způsob, jak přežít," vychrlila.
"Uklidněte se, Grangerová, začínáte být hysterická."
Chvíli na něj jen mlčky zírala. "Hysterická myslíte?" ironicky pozvedla obočí. "Tak hysterická?" nápadně zvýšila hlas. "Voldemort už brzy ovládne celý svět. Harry dělá, co může, aby ho zničil dřív, než nás i vás, mudly, pozabíjí a vy řeknete, že jsem hysterická!" teď už přímo ječela. "Asi máte pravdu. Ale zkuste se u Nimbusu vžít do naší situace!" vstala z postele, vyběhla z místnosti a hlasitě práskla dveřmi.
Obraz spadl ze stěny. Kouzelník z plátna nevybíravým způsobem zaklel a promnul si otlučené čelo.
***
Osud pohlédl na kalendář a pohladil křišťálovou kouli. Její povrh se změnil.
***
"Tak, pane Greene. Jménem našeho ústavu doufám, že vás tu hodně dlouho neuvidíme," usmál se léčitel. "Kufry jsme vám už poslali letaxem na místo. Přejeme vám hodně úspěchů ve škole. Nechcete použít náš krb?"
"Děkuji, to je od vás milé. Ale ještě si cestou skočím k Děravému kotli na trochu dračí whisky. Ta nemoc mě nějak zmohla." Šedovlasý kouzelník pokynul hlavou a odebral se k východu.
***
"Dnes je můj šťastný den," zašeptal Osud svými bezzubými ústy. "Takhle jsem se nepobavil od vlády císaře Nerona. Sice mě pak Rada málem vyhodila, ale sranda byla…"
***
Co si vlastně o sobě myslí?
Daniel Smith už do měkkého koberce prošlapal celkem slušné kolečko. To mu ale zřejmě nestačilo, a tak rotoval po pokoji stále větší rychlostí.
A to jsem ji už chtěl pomalu obdivovat. Díkybohu, že jsem ji prohlédl včas. Hysterka a šprtka v jedné osobě, to by mi tak ještě scházelo. Navíc si myslí, že není bůhvíjak dobrá, když umí mávat hůlkou.
I když, na druhou stranu… neprozradila mě. Věděla všechno a nechala si to pro sebe. Ale na jak dlouho? Ani bych se nedivil, kdyby po tomhle všem hned utíkala za ředitelkou. Kdybych ji jen potkal, tak bych…
Jeho úvahy ale zůstaly navždy nedokončené. Plameny v krbu jasně zezelenaly.
Sakra, už zase? To mi nemůžou dát pokoj? Před chvíli mi sem vletěly jakési kufry, teď to budou určitě nějaké další krámy…
Do místnosti místo toho vpadl malý šedivý mužík v modrém rozevlátém plášti.
Smith se hrozivě zamračil.
"Omlouvám se, asi jsem si spletl krb," rozpačitě se pousmál. "Však víte, jak to dnes chodí. Letaxové sítě jsou příšerně frekventované. Ale doufám, že jsem aspoň v Bradavicích," následoval tázavý pohled.
Přikývl.
Mužík si viditelně oddechl. "Aspoň, že tak. Prosím vás, mohl byste mi říct, kde je kabinet obrany proti černé magii? Jsem Virginius Green. Měl jsem menší nehodu, tak jsem se nemohl dostavit dřív. A co učíte vy, kolego?"
"Já… já jsem jen kuchař," vypravil ze sebe. "A teď musím jít vařit oběd. Omluvte mě."
"Počkejte," Green ho chytil za lem hábitu. "Nepřišly sem náhodou moje kufry? Posílali mi je z nemocnice…"
"Ne, nic takového nepřišlo," vyhrkl a doufal, že toho chlapa nenapadne se podívat dolů z okna na školní pozemky. Zavazadla ležela přesně tam, kam je v afektu vyhodil.
Spěšně vycouval z místnosti. Poslední, co slyšel, bylo nespokojené brblání Virginia Greena.
"To jsem blázen. Kuchař, a tak hezky vybavený pokoj. Doufám, že ten můj bude taky takový. To by se za Brumbála stát nemohlo," zabručel a jedním mávnutím hůlky zavřel dveře.
Idiot. To nemohl udělat ručně? Určitě se chce jen vytáhnout, že to umí. Smith doufal, že mu ten chlap nečte myšlenky.
Jakmile se ztratil pravému učiteli obrany proti černé magii z očí, rozběhl se. Nevěděl, kam utíká, bylo mu ale jasné, že tady zůstat nesmí.
Celý udýchaný vpadl do kuchyně.
"Copak chcete, pane profesore?" šílený skřítek mu okamžitě zastoupil cestu. "Nějaký zákusek? Kávu? Jablečný mošt? Zrovna jsme dostali plný sud a je opravdu vynikající. Nebo třeba…"
"Ne, nic takového." Smith mu zoufale skočil do řeči. "Ehm, Dobby? Jmenuješ se tak, viď?"
Skřítek radostně přikývl. "Pan profesor je kromě pana Brumbála jediný, kdo si Dobbyho jméno zapa…"
"Ne, Dobby, teď ne," přerušil skřítkův monolog. "Potřeboval bych s něčím pomoct, víš? Ale nikomu o tom nesmíš říct…"
"Dobby bude mlčet jako hrob, pane," ztišil hlas skřítek. "Udělá všechno, co potřebujete, pane. Může vám domluvit u paní ředitelky zvýšení platu… Dobby má na ni totiž veliký vliv…"
"Nic takového, Dobby, potřeboval bych se odsud dostat. Ne navždy, samozřejmě," zalhal, jakmile uviděl skřítkův polekaný výraz. "Potřeboval bych si něco zařídit. Tajného. Překvapení pro studenty, chápeš," donutil se k spikleneckému zamrkání.
"Jistě, Dobby rozumí. To by neměl být problém, pane. Můžete jet letaxem. Zrovna tenhle krb je napojený na síť. Tím by to šlo."
***
"No to tedy ne!" Osud se hrozivě zamračil. "To bys měl moc jednoduché, chlapče."
Na masivní polici přehodil několik figurek a čekal, co se stane.
***
"Tady je ten podvodník!" Virginius Green s celým profesorským sborem v patách vběhl do kuchyně. "Je to určitě stoupenec Vy víte koho. Měl za úkol zničit Bradavice."
Minerva McGonagalová nevěřícně vydechla. "Připadal mi už od začátku přinejmenším zvláštní," zamumlala spíše pro sebe, než pro ostatní. "Nechápu, proč mě to nenapadlo dřív."
"Ale to není pravda," ozval se Smith v přesvědčení, že k tomuhle se opravdu musí vyjádřit.
"A co je potom tohle?" Green mu s vítězoslavným výrazem odhrnul levý rukáv. "Znamení zla. Jen má poněkud jiný tvar, než obvykle," připustil. "Ale to je právě důkaz Voldemortovy prohnanosti."
"Ale to je jen obtisk! Falešné tetování. Syn je sbírá, má jich doma přes dvě stovky."
"Mlč, Smrtijede!" Green výhružně vytáhl hůlku. "Buď se vzdáš dobrovolně a bude ti dopřán řádný soud nebo…" následovalo výmluvné gesto.
"Ale to je omyl. Vůbec nevím, jak jsem se sem dostal."
"Má pravdu!" do místnosti s teatrálním gestem a smrtelně vážným výrazem ve tváři vstoupila Hermiona Grangerová. "Je to obyčejný mudla. Je… je to můj strejda. Přijel za mnou na návštěvu a vy jste z něj hned udělali učitele."
No to je ta nejubožejší výmluva, jakou jsem kdy slyšel… Jestli na to skočí…
"Co to je za nesmysl, slečno Grengerová?" ředitelka pátravě pozvedla obočí.
***
Venku zahřmělo. Prudký vítr otevřel okno. Sklo se s hlasitým prásknutím vysypalo z rámu. Čistě bílé záclony jen bezmocně vlály.
Drahocenná koule se pomalu kutálela k hraně stolu. Osud strnul.
Žalostné tříštění a tisíce křišťálových krůpějí.
"Co to je? Vždyť tohle jsem přece nevymyslel," vyjekl Osud. "Jinou už nemám…"
Do přepychově vybaveného pokoje vtrhla skupina lidí. Jakási přísně vyhlížející stařena s tlustým poznámkovým blokem v ruce přistoupila až k Osudu.
"Takže tady to máme: Úmyslné prozrazení kouzelnického světa mudlům. Záměrné zneužívání svého postavení. Psychopatické sklony. Duševně nevyrovnaná osobnost… Mám ještě pokračovat, nebo to stačí?"
"Je to jasné, Spravedlnosti," prohlásil slavnostně dav. "Pryč se starým Osudem! Chceme nového vůdce!"
Do popředí vystoupil hubený nervózní kuchař a škodolibě hodil Osudu k nohám účet za nektar.
"Potřebujeme někoho, kdo tenhle nepovedený příběh napraví," nadhodila Moudrost a zaklepala na monitor jisté nejmenované fanfiction autorce amatérce…
***
"Profesore, podívejte se na tohle!" Johnymu zřejmě nedělalo takové problémy odtrhnout zrak od rozbitého kotlíku. Prstem celým zašpiněným od hlíny ukazoval kamsi dolů do země.
"Vypadá to jako nějaká spára. Kdoví, kam vede. Podej mi lano, dělej!" Smith už jen ztěží zakrýval vzrušení…
***
"Stop!" autorka amatérka pokynula rukou a personál zastavil promítací pásek. "Tady to všechno začalo. Potřebuji to jen trochu pozměnit…" Vytáhla si bloček a naškrábala do něj několik poznámek…
***
"Tady je to lano, pane," zasupěl Johny. Smith se na něj nedůvěřivě podíval.
"Už jsem ti někdy, kamaráde, říkal, že mám strach z výšek?"
Jeho asistent jen ohromeně zavrtěl hlavou.
"Tak ti to říkám teď. A navíc… zapomněl jsem nakrmit kocoura Tutanchamona…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lina Lina | 21. června 2006 v 12:29 | Reagovat

skvěly...I když trochu zamotaný

2 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 21. června 2006 v 13:24 | Reagovat

Dobrý...docela nečekaný konec:)

3 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 13:40 | Reagovat

Lina- zamotaný? já se snažila to udělat co nejjasnější:)

4 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 13:41 | Reagovat

HPGirl- :) Já ho taky nečekala:)

5 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 21. června 2006 v 14:38 | Reagovat

Pěkný jméno pro kočku:)

6 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 14:41 | Reagovat

:)) a to jsem ho ani nevymýšlela dlouho:)

7 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 21. června 2006 v 15:27 | Reagovat

Myslím, že tak časem nějakou novou pojmenuji. Teď už mám ale jména rozebraná-bohužel:)

8 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 15:31 | Reagovat

Ty máš kočky? Ty se máš:) Já chci taky...:) Ale brácha je alergický na srst :o(

9 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 21. června 2006 v 16:44 | Reagovat

Jo, mám. A hned 4:) Ale na kámošku nemám. Ta má 5 koček a teď se jí narodilo 7 koťátek=takže 12:)))

To moje mamka taky:(

10 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 17:33 | Reagovat

12??:) Tak to už je fakt šílený:) My máme 12 rybiček:)

11 Genevieve Genevieve | E-mail | Web | 21. června 2006 v 17:55 | Reagovat

tyjo, je to moc dobrý, jen jsem moc nepochopila ten konec, ale to je dobrý, já si to přečtu ještě jednou, a apk to určitě pochopím :D ale moc dobrý, vážně :)

12 Lenka Lenka | Web | 21. června 2006 v 18:13 | Reagovat

Tak to jsem i čekala. Jen jsem nevěděla,jak to tam zapracuješ. Suprový nápad.

13 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 19:25 | Reagovat

Genevieve- možná při další přečtení...:) já to chápu, ale to je asi něco jiného:)

14 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 19:26 | Reagovat

Lenka- co přesně jsi čekala?:) Já to sama nečekala:)

15 Melodye Melodye | E-mail | Web | 21. června 2006 v 19:59 | Reagovat

Super, jen by mně zajímalo kdo je ta nejmenovaná autorka?? :)))

16 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 20:10 | Reagovat

Melodye- no... já ji neznám... ale prý je strašně hodná, chápavá, mírumilovná a přítulná:)))

17 Genevieve Genevieve | E-mail | Web | 21. června 2006 v 20:39 | Reagovat

hodná? možná, chápavá? nejspíš, mírumilovná? jen aby; přítulná? no... to nemůžu posoudit:)...

18 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 20:51 | Reagovat

:)))

19 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 21. června 2006 v 21:45 | Reagovat

Nejsi to náhodou ty?:))

20 Rebelka Rebelka | Web | 21. června 2006 v 22:01 | Reagovat

ehm... no... když se to vezme kolem a tak dokola... :) ale ta autorka byla hlavně příšerně skromná, takže o sobě nemůže sdělit nic konkrétního:))

Teda, já tam zase zapojila Marry Sue!:))

21 Lenka Lenka | Web | 22. června 2006 v 7:40 | Reagovat

No čekala jsem, že se zpátky vrátí v čase do doby, kdy chtěl slaňovat. Teda ne čekala, žak bych to napsala já.

22 Rebelka Rebelka | Web | 22. června 2006 v 7:44 | Reagovat

Jo tak! :) To jsem taky měla namyšlené, ale nevěděla jsem, jak to udělám:)

23 Rebelka Rebelka | Web | 22. června 2006 v 7:45 | Reagovat

PS: ty už se nepodepisuješ jako Eillen?:)

24 Eillen Eillen | Web | 22. června 2006 v 8:15 | Reagovat

To víš že jo, jen jsem to zapomněla přepsat :))

25 Eillen Eillen | Web | 22. června 2006 v 8:18 | Reagovat

Jsem prostě zmatkář. Fakt že jo. Mohla bych tě poprosit o jednu věc? Na blogu mám tři nové povídky a chtěla bych na ně znát názor. Hlavně ty poslední dvě. Psala jsem je jinou formou než jsem zvyklá. Jedna je v Ich formě a druhá je taková, já nevím jak to popsat - temná?

26 Rebelka Rebelka | Web | 22. června 2006 v 9:07 | Reagovat

Jasně, kouknu se.

27 Dott Dott | 24. června 2006 v 13:35 | Reagovat

Konečne som sa dostala aj k poslednej časti a som rada, stálo to zato :)

28 Rebelka Rebelka | Web | 25. června 2006 v 8:23 | Reagovat

Děkuji:) To jsem ráda:)

29 Amálie Amálie | 25. června 2006 v 12:44 | Reagovat

njn, jsem trochen pozadu. Ale nejdřív blbl blog  a pak nebyl čas. Já ti dám ty můro happy end=)

Bylo to moc hezký, udělala si skvělou zápletku a skvěle si se z toho vymotala. Souhlasím s cool jménem pro kočku.

celkově, jako vždy povedené=) ale nesouhlasila bych s tou amatérkou....

30 Rebelka Rebelka | Web | 25. června 2006 v 19:37 | Reagovat

Díky moc, dobrá vílo:) S amatérkou souhlasím naprosto. Nejdřív jsem tam chtěla dát začátečnicí, ale amatérka zní líp:)

31 Amalie Amalie | 25. června 2006 v 20:59 | Reagovat

možná zní líp, ale ne do té povídky. By mě zajímalo o jaké amatérce mluvíš=)=)

32 Rebelka Rebelka | Web | 25. června 2006 v 21:09 | Reagovat

mě taky. neznám ji:))

33 Amalie Amalie | 26. června 2006 v 14:45 | Reagovat

ne? tak to je smůlka, docela bych si přečetla její amatérské dílka=)

34 Rebelka Rebelka | Web | 26. června 2006 v 14:56 | Reagovat

až ji najdu, tak ti na ni dám odkaz:))

35 Blytonka Blytonka | 25. července 2007 v 14:25 | Reagovat

Super, je to originální nápad, něco takového jsem ještě nečetla ( a já jsem četla skoro všecko 8-D ). Oceňuju a předávám pomyslnou medajli 8-DDD.

36 Rebelka Rebelka | 30. července 2007 v 9:09 | Reagovat

Blytonka- děkuji:)

37 Niki Niki | Web | 30. srpna 2007 v 18:37 | Reagovat

MOc pěkný!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama