Kde domov můj

21. srpna 2006 v 12:02 | Rebelka |  Jednorázovky
Tamtadadá! Už ani nevím, kdy se tady naposledy objevila nějaká nová povídka. Tahle je sice přinejmenším zvláštní, ale snad někoho osloví...
Žánr- Parodie
Postavy- přece byste si nechtěli zkazit celou pointu (vyslovovat poentu:o) )
Děj- Neznámý bezdomovec útočí na Bradavice...
Tisíceré díky Mantise za obětavého beta-readera!

Věnováno bráchovi, díky kterému pořád ještě píšu a který mě spolehlivě tahá ze všech depresivních nálad.
Díky za to!
Sličná moderátorka na sebe nanesla poslední vrstvu pudru. Nasadila profesionální úsměv a čekala jen na pokyn z režie.
Klapka skřípla čísi prsty. Kamera spadla na podlahu a roztříštila se na několik menších dílů.
"Popletal aby vzal ty mudlovský patenty!" zaklel režisér. "Reparo!" zvolal. "A ty mi tady nekňuč!" utrhl se na nebohou klapku.
"Ale rejžo, on za to nemohl," snažil se hubený kouzelník zachránit klapku.
"Nepleťte se do toho! Mimochodem, jak jste mi to říkal? To vám přijde draho."
"Viděl jsem to v jednom mudlovském filmu…" namítl onen hubený horlivec a uskočil před dobře mířenou ránou mikrofonem.
"Takže ještě jednou. Slečna Zářivá, na scénu. A řekněte tomu chlapovi, ať se připraví."
Jakmile se svěží plnoštíhlá moderátorka vtěsnala do záběru kamery, dal režisér pokyn.
"Točit!" zaskuhral a zhroutil se do křesla.
"Náš další… ehm… exkluzivní host je jakoby zahalený závojem tajemství. Jeho jméno je na veřejnosti dosti známé, přesto se o něm téměř nic neví. Proto ho teď přivítáme s náležitými poctami. Pana… ehm…" moderátorka zoufale rozhodila rukama a nervózně pohlédla na rudnoucího režiséra.
"Můžeme to zkusit ještě jednou," navrhl mu nesměle kameraman.
Rejža chvíli jen přerývaně dýchal a potom blahosklonně přikývl.
"Náš další exkluzivní host je opravdu velmi záhadná osobnost. Jak se tady vzal? Proč přišel? Na tyto otázky nám odpoví on sám. Prosím, přivítejte…"
"Není tady!" přerušil natáčení pronikavý výkřik z šaten.
"Dědek, co si o sobě myslí?" burácel režisér. "Já říkal, že to je všechno pitomost. Prej první kouzelnická show na světě. Blbost to byla! Zabalte si věci, chlapi, a už o tom přede mnou nikdy nemluvte!"
***
Neznámý host mezitím utíkal ven ze studia a schody bral po třech. Zjistil, jaké neskutečné problémy mu dělá vyprávění o minulosti. Nebyla dobrá. A on nechtěl, aby se o ní dozvědělo tolik lidí.
"Korbel pálenky, Tome," zabručel u Děravého kotle. "A dej mi dobrou míru."
"Á, pán od filmu," odfrkl si posměšně hostinský. "Už jste skončili?"
"Idiote," ušklíbl se neznámý. "Zjistil jsem, že to není nic pro mě."
"Vyrazili tě?"
"Ne… Jen prostě nejsem mediální typ. Jestli vůbec víš, co to znamená…"
"Na to jsi přišel brzo, ty starej nafoukanče. Co jsi jim vůbec měl říct?"
Následovalo pohrdlivé mávnutí rukou. Stařík se snažil tvářit netečně, přesto na něm bylo znát, že se nemůže dočkat, až Tomovi hezky všechno poví. "Nechápali, kde jsem se tady vlastně vzal."
"Abych řek pravdu, taky by mě to zajímalo."
Neznámý jen stěží potlačil vítězoslavný úšklebek. "Vždyť víš, jak se mě o tom blbě mluví…" slova doprovodil výmluvným pohledem na lahve za pultem.
"Tak si dej ještě jednu rundu. Na mě," povzdechl si Tom.
***
Probudil se do mlhavého rána. Už potřetí za tento týden. (A/N:Bylo úterý a matematika mu nikdy dost dobře nešla.)
Naslinil si dva prsty a provedl každodenní ranní očistu celého těla.
Žaludek o sobě dal vědět kolem osmé hodiny. Snad za to mohlo otevřené okno blízkého domu, ze kterého se kromě příjemné vůně linula i prapodivná hudba.
Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu,
představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu!
Knedlíky se zelím, se zelím kyselým,
pak jsem jed u stolu kdo ví co v rosolu.
To koukáte, to koukáte, co jsem měl dnes k obědu!
Pevně zaťal ruce v pěst. (A/N: Jak to ostatně dělávají všichni hrdinové v mých povídkách. Tenhle to ale nevychytal, a jakmile se mu jeho špinavé nehty zabořily do dlaní, dostal otravu krve.) Čirou náhodou rozuměl dost dobře česky, takže není divu, že ho text písničky pobouřil. Zvlášť proto, že věděl, co bude mít dnes k obědu, na snídani i k večeři on.
*
Neznámý u Děravého kotle prudkými pohyby hlavy zaplašil nepříjemné vzpomínky. Bylo mu jasné, že kdyby se tohle někdo dozvěděl, dokonale by si zkazil pověst už tak dost špatnou.
"No, začalo to tím," zoufale se snažil svůj mozek přinutit vymyslet něco věrohodného, "jak jsem se jednoho krásného rána dobře najedl…"
*
Kapustu vařenou jedli jsme ji s Mařenou.
Sám jsem si za pecí zadělal telecí.
Škubánky maštěný baštil jsem jak praštěný.
"Drž už konečně hubu! Vůbec ti nezávidím, tak aspoň neprovokuj!" makrelou, která byla zkažená, přestože ji vytáhl z popelnice teprve před malým okamžikem, se pokusil trefit přímo do pokoje s hudbou. Jeho ruka už ale nebyla tak jistá, jako dřív, takže vysklil okno o několik pater níž.
*
"… a potom jsem šel rovnou na zasedání klubu ochránců přírody. Vždycky jsem měl rád zvířata…"
*
"Ty jsi ale krásná kočička," ukazováčkem pošimral nebohé zvíře pod bradou. Hlavou mu kmitlo vlastní pokračování té stupidní písničky.
V restauraci za stolem
Jed jsem kočku příborem…
(A/N: A bylo mu úplně jedno, že se to nerýmuje.)
"Vezmu si tě sebou domů, čičinko. Budu ti říkat Susan," usmál se, i když dost dobře nevěděl, co si pod slovem domů vlastně představuje. "A neboj se, dokud nebudu mít opravdu velký hlad, nesním tě."
*
"Potom jsem se zúčastnil srazu přátel českého jazyka. Vždyť víš, jakou mám pro něj slabost…"
"To už jsem slyšel," připustil hostinský netrpělivě, protože vyprávění zatím neprobíhalo podle jeho představ. "A jak se ta slabost projevovala?"
"Miloval jsem česká jména, herce, zpěváky, písničky… totiž, kromě jedné," dodal kvapně.
*
"Nebo ne, Susan zní ošklivě. Příliš chladně a odtažitě. Budeš prostě Zuzanka."
*
"A když se ještě vrátím k té lásce ke zvířatům," dostal se hostinský konečně ke slovu, "měl jsi je asi hodně rád, viď?"
"To jo. Víc než lidi. Zvířata totiž dokážou naslouchat. Rozuměj mi daleko líp než ostatní…"
*
"Všechno to začalo už dávno, Zuzanko. Naši tehdy poznali, že jsem prostě jinej než voni. Člověk by řek, že budou mít pro svýho téměř jedinýho syna trochu pochopení, ale to voni ne. Mých zbylých jedenáct bratrů se chovalo přesně podle rodinný tradice, takže mě prostě vykopli z baráku.
Žiju, jak se dá. A ty, jestli nechceš skončit na pekáči, bys sebou měla mrsknout a sehnat něco k jídlu, jako správná lovecká kočka. Zuzanko Norrisová!"
*
"Hele, přeskoč detaily. Jestli si myslíš, že tě tady budu napájet po celou dobu tvýho tlachání, tak si to nemysli. Další flašku už nenačnu, aby bylo jasno," bouřil se Tom.
"No dobře. Potom jsem na létajícím koberci, tehdy byly ještě samozřejmě legální, přistál až u Bradavic…"
*
"Tak, Zuzanko, půjdeme pěšky!" zvolal bodře. Dneska chci spát pod střechou. A je mi jedno, jak to uděláme."
Kočka podrážděně zaprskala.
"Ale copak? Paní se to nelíbí? Seš nějaká cimprlich, nezdá se ti, dámo? Buď mě budeš poslouchat, nebo skončíš na pekáči. Vyber si, ty zvíře."
Neodpověděla, ale přidala do kroku. Se zvířaty to zkrátka uměl.
Šli dlouho. Sluníčko se překulilo z jedné strany oblohy na druhou a oni byli pořád na cestě.
"Zuzanko, kdy jsem říkal, že budeme spát pod střechou?" zafuněl v půli prudkého kopce.
Tiše zamňoukala.
"Říkáš dnes v noci? Tak na to rychle zapomeň," obořil se na ni. "Nejsme přece žádný fajnovky."
Za pár okamžiků se ale před nimi vynořila celkem útulná zřícenina a neznámý rychle přehodnotil svá slova.
"Tak co myslíš, Zuzi? Řek bych, že se nám tu bude spát přímo královsky. Teď padej nachytat něco na večeři, víš, že seš v podmínce."
*
"No, měl jsem kliku. Do Bradavic zrovinka nastoupil Brumbál. Myslím jako ředitel. Byl poctěnej, že jsem se rozhod pracovat zrovna tu. Vokamžitě mě přijal."
*
Probudil se do mlhavého rána. Řekl by, že to bylo už poosmé za tento týden.
"Pane řediteli, tady je to divné individuum!" rozlehl se časně ráno nad Bradavicemi pisklavý hlas.
"Zuzanko, sklapni," zamručel vandrák podrážděně. Provokativně začal zpívat nové pokračování.
Na Zuzanku po ránu
Nakapu si smetanu…
Zřejmě to moc nepomohlo. Zuzanka řvala dál.
"Pane řediteli, pojďte sem! Ten chlap se asi zbláznil. A strašně smrdí."
"A už toho mám dost, Norrisová!" zaburácel tulák. "Nechápu, jak ses přes noc naučila mluvit, ale tohle si ke mně dovolovat nebudeš."
Konečně otevřel oči. Prudce zamrkal. Přímo před sebou viděl rozesmátý obličej jakéhosi neskutečně pihovatého kluka. Před něj se záhy natěsnal jiný, o dost starší.
"Mohl bych se vás zeptat, co děláte na bradavických pozemcích, pane?" zajímal se tiše ale důrazně. "Jsem ředitel Albus Brumbál. A vy?"
"Argus Filch k vašim službám, pane."
*
"A pak žil jsem šťastně až do smrti."
THE END
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | 21. srpna 2006 v 12:54 | Reagovat

Tak to je povedené. Fakt super. Filch by mě opravdu nenapadl, kdyby tam nebylo tolik záchytných bodů.

2 Colleen Colleen | Web | 21. srpna 2006 v 12:57 | Reagovat

Tak to bylo perfektní :D Když ses o té povídce zmiňovala, nenapadlo by mě nikdy, že to bude takový. Zuzanka Norrisová:))

3 Rebelka Rebelka | 21. srpna 2006 v 13:40 | Reagovat

Eillen- :) Filche tam vymyslel brácha. Ten nápad je vlastně skoro celý jeho, já jsem to jen zpracovala.

4 Rebelka Rebelka | 21. srpna 2006 v 13:41 | Reagovat

Colleen- Když jsem se o tom zmiňovala, tak jsem ještě vůbec neměla vymyšlené, že to bude vlasně Filch. To přišlo až časem:)

Tak mi připadá, že poslední dobou píšu samé ptákoviny...:))

5 Amálie Amálie | 21. srpna 2006 v 16:38 | Reagovat

nevím proč, ale hned, jak sem si přečetla název povídky mě napadl Filch. Sakra, sem to ale jasnovidec=)

Pěkný to bylo, jako vždy=)

6 Rebelka Rebelka | 21. srpna 2006 v 16:46 | Reagovat

Hej, jak to děláš!:) Ses připravila o překvapení:)

A děkuji.

7 Amálie Amálie | 21. srpna 2006 v 19:34 | Reagovat

překvapení stejně bylo. Ale že si z Filche udělala pěknou trosku=)=)

8 Rebelka Rebelka | 22. srpna 2006 v 7:51 | Reagovat

jj, takové věci umím...:))

9 HPGirl HPGirl | E-mail | Web | 22. srpna 2006 v 10:55 | Reagovat

Tak mně Filch napadl až u Zuzanky Norrisové:) Je to pěkné.

10 Rebelka Rebelka | 22. srpna 2006 v 11:43 | Reagovat

jj, tak to má být. tak jsem to plánovala. Děkuji.

11 Noemi Noemi | Web | 24. srpna 2006 v 9:28 | Reagovat

Úžasný, Reb!

12 Rebelka Rebelka | 24. srpna 2006 v 11:37 | Reagovat

Děkuji strašně moc!

13 warrion warrion | E-mail | 24. srpna 2006 v 22:19 | Reagovat

Super!!! To se ti povedlo... :o)

14 Leny Leny | Web | 24. srpna 2006 v 22:45 | Reagovat

Tak to jsem nečekala! Záchytný body tam byly,..ale ehm..já se jich nechytla..=). Pěkné..

15 Rebelka Rebelka | 25. srpna 2006 v 7:52 | Reagovat

warrion- děkují!:)

16 Rebelka Rebelka | 25. srpna 2006 v 7:52 | Reagovat

Leny- to nevadí, tím líp:)

17 Leny Leny | Web | 31. srpna 2006 v 21:51 | Reagovat

Ano, to je pravda. O to bylo větší mé překvapení! :)

18 VodouchE VodouchE | Web | 31. srpna 2006 v 23:38 | Reagovat

:-D Tak to bylo hustý, mě to došlo někdy až po Zuzaně Norrisový :-)))) Super Reb. Hrozně sem se nasmála. Hlavně u písničky.

19 Rebelka Rebelka | 3. září 2006 v 13:32 | Reagovat

Díky moc za komentář:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama