Anděl?

18. března 2007 v 10:02 | Rebelka |  Jednorázovky
Po dlouhé době povídka. Žádná stovsůvka, ale normální hp fanfiction. Mám ji v šuplíku schovanou tak tři čtvrtě roku, takže není nijak závratně povedená. Dala jsem ji sem jen proto, aby to tu nezelo prázdnotou.
Původně měla být psaná na kompott na téma "Hrnečku vař," řekla Poberta, ale kompott už od září nefunguje, tak to dávám sem.
Varování: Je to asi trochu klišé a hodně patos:) A je dost možné, že to na poprvé nikdo nepochopí.
Postavu prozrdazovat nebudu. Přítomné veršíky stvořil pan Kryl.
Žánr- temné, songfiction
Rating- Od 12 let

Anděl?

Slyší, jak mu hrůzou cvakají zuby.

Tři kroky. Stěna.
Pevně sevře rty k sobě. Vypraví ze sebe zoufalý sten. Už dlouho neslyšel svůj hlas.
Natáhne ruku před sebe. Nevidí ji. Jen cítí její chvění.
Dva prudké nádechy.
Otočí se a udělá další tři kroky. Náraz do zavřených dveří ho nepřekvapí.
Třesou se mu kolena. Upadne. Nemá sílu ani chuť vstát ze země.
Ticho. Slyší svůj vlastní přerývaný dech.
Tma. Před ním. Za ním. Neví, jestli má otevřené nebo zavřené oči. Počítá do sta. Do tisíce. Do deseti tisíc. Pořád stejná tma. Pořád stejné ticho.
Jedna ruka hledá druhou. Tiskne ji. Cítí její teplo.
Čas. Asi není. Šedesátkrát zaťuká na podlahu. Minuta. Neví, co dál.
Vstane. Tři kroky. Stěna. Kamenná. Studí do prstů. Ucukne.
Další tři kroky. Další stěna.
Rty se lehce pohnout. Zkoušejí, jestli to ještě nezapomněly.
Chvíli si dýchá na zkřehlé prsty. Zima.
Potom roztáhne dlaň. Nepamatuje si, jestli mu to sebrali. Neví. Bojí se.
Křehká křidélka jemně udeří na bříška prstů.
Rty se zkřiví do úsměvu.
Z rozmlácenýho kostela
v krabici s kusem mýdla
přinesl jsem si anděla
polámali mu křídla.
Před oči se tlačí vzpomínky. Třese hlavou. Nechce.
Rozbitý dům. Vyhaslé oči kamarádů.
Na víčka si tiskne dlaně.
Zlatonka na poličce. Ještě ze školy. Sama. Létat už neumí.
Křičí. Nikdo ho neslyší.
Slzy. Pálily. Ruka se chvěla. Rty něco tiše šeptaly, když ji strkal do kapsy.
Bojí se svého hlasu. Chvíli je ticho.
Znovu otevře dlaň a šimrá zlatonku konečky prstů. Slyší, jak se směje. Jen neví, jestli on nebo ona.
Díval se na mě oddaně.
Já měl jsem trochu trému.
Tak vtiskl jsem mu do dlaně
lahvičku od parfému.
"Odešel." Jeho hlas zní jako praskání ohně. Usměje se. "Ale já tě pohlídám. Kvůli němu. Byl jsem u toho, když tě ukradl na famfrpálovým hřišti. Pamatuješ?" znovu se štěkavě směje a na nahou hruď stékají slzy.
Počítá s ní. Do tisíce a ještě dál. Jde to rychleji.
Dveře se otevírají.
Krčí se v rohu. Oči sklopené.
Pronikavé vrzání. Ví, že oni nechodí, přesto přísahá, že slyší kroky.
Tiskne zlatou kuličku. Mačká potrhaná křídla.
Sunou se k němu. Pomalu.
Černé cáry pláště hladí po tváři. Chvěje se odporem.
Zima. Studené prsty. Sražená pára před rty.
Černá ruka. Příliš dlouhá.
Křičí. Bojí se. On nebo ona?
Znovu pláč dveří. Konec. Ticho. Tma.
Choulí se v křeči na podlaze. Zpod nehtů prýští krev.
"Už je to za námi," šeptá sobě i jí. "Nepřijdou," usmívá se a nevěří.
Dveře se znovu otevírají. Stráže. Nesou až moc malé misky. Mávnutím hůlky otevírají okno.
Diví se. Nevěděl, že tu nějaké je.
Tak hlídali jsme oblohu
pozorujíce ptáky.
Debatujíce o Bohu
a hraní na vojáky.
"Povím ti pohádku…" dívají se na noční oblohu a on jí za svitu měsíce opravuje křídla.
"Byl jednou jeden hrneček…" směje se. Nevesele. "… nebo budeme radši počítat? Času máme dost… A ten hrneček navařil jídlo pro každého…"
Bere křídlo mezi dva prsty a jemně odfukuje prach.
"… i pro nás dva by navařil, kdyby tady byl."
Ruce se chvějí. Musí si ji promnout.
"Stačí jen říct: 'Hrnečku vař,'…"
Rovná křídla. Opatrně a pomalu.
"No a potom ten hrneček vařil a vařil a nemohl přestat…"
Chladnou, kovovou ji přikládá na své rty.
"A oni nevěděli, jak ho zastavit. Kreténi. Já bych ho nechal, jen ať vaří…
Už to bude, ještě chvilku vydrž…"
Sune ruku skrz mříže. Zaťatou v pěst.
"No a potom někdo řekl: 'Hrnečku dost!'"
Venku fouká a jeho zebou ruce. Otevírá dlaň. Křehká křidélka jemně udeří na bříška prstů…

A tak jsem pozbyl anděla…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Barush Barush | E-mail | Web | 18. března 2007 v 10:05 | Reagovat

krásný.....a nádhernej design.....♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

2 Rebelka Rebelka | 18. března 2007 v 10:31 | Reagovat

Jé, děkujík. A červenajík:)

3 Desdemone Desdemone | Web | 18. března 2007 v 16:14 | Reagovat

Snad mi odpustíš, že nenadělám otlik srdíček, ajko slečna Barush, ale i tak chválím. Chválím, jak nejvíc to jde a to fanfiction nemusím:)

4 Ivushinka Ivushinka | Web | 18. března 2007 v 16:47 | Reagovat

ahojík, jukni pls na můj blog a npiš mi komentík díky, ju a máš moc hezký blog!=o)

5 Rebelka Rebelka | 18. března 2007 v 17:43 | Reagovat

Děkuji moc, Desdemone:) Bez srdíček se obejdu:))

6 Titany Titany | 18. března 2007 v 19:09 | Reagovat

Reb, ty o každé svojí povídce tvrdíš, že je patos:). Máš vlastně celý sborník patetických povídek:). Takže toho nech, protože všechno, co ty napíšeš je naprostá první třída...a když je to patos...tak je to nádherný patos:).

7 Pavel Pavel | E-mail | Web | 22. března 2007 v 18:58 | Reagovat

Prosím koukněte se na http://www.kralicek007.estranky.cz

8 Mants Mants | 23. března 2007 v 9:18 | Reagovat

"A oni nevěděli, jak ho zastavit. Kreténi. Já bych ho nechal, jen ať vaří…" Hořkosladké. Konečně jsem ve svém spěchu našla čas pro Anděla. A jsem za to ráda. Takovéto věci... Awwie. Prozraď postavu, zajímá mě, jestli jsem se trefila... ;)

9 Rebelka Rebelka | 23. března 2007 v 17:18 | Reagovat

Já bych řekla, že ses trefila...:) A navíc jsem to psala v době, kdy jsem ani o nikom jiném nepsala:)

10 Deniska Deniska | 24. března 2007 v 12:09 | Reagovat

Přihlaš se na moje  stránky do sutěže o nej blog máš šanci ! www.melounek25.blog.cz

11 dsg dsg | 24. března 2007 v 14:49 | Reagovat
12 Eileen Eileen | 28. března 2007 v 19:46 | Reagovat

Myslím, že je to Sirius, ale myslím správně?

13 Rebelka Rebelka | 28. března 2007 v 20:14 | Reagovat

Jistě, bod pro tebe:)

14 peta peta | E-mail | 11. května 2007 v 19:02 | Reagovat

promin ale já to nechápu napište mi na mail jak to mám chápat plosíííím díííík                               vim že sem debil ale nechápu to a chci to pochopit    dík kdo sidaj tu práci a napíše mi

15 Rebelka Rebelka | 12. května 2007 v 20:44 | Reagovat

Nesnáším slovo plosííím:D

16 Abigail Abigail | Web | 12. září 2007 v 20:07 | Reagovat

Tak... číst to v depresi tak mi tekly slzy... skládám poklonu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama