A na plicích ocelový závaží

29. července 2007 v 21:22 | Rebelka |  Jednorázovky
Nevěděla jsem, jestli to zařadit do stoslůvek nebo do jednorázovek. Je to taková skoro-dvousetslůvka. Napsala jsem ji pod vlivem síly okamžiku a nechtěla jsem si ji nechat proležet, než ji zveřejním. Není to žádný nervydrásající drama, jenom kousek rozhovoru mezi dvěma příběhy...
Obsahuje spoilery, které by nikdo nezasvěcený asi nepochopil, ale s nimi by nepochopil ani povídku. Proto čtěte, až přelouskáte Deathly hallows:)
Je hlavně pro Lelli a Titany, pro ty, kterým jsem byla nucena na poslední chvíli odřeknout účast v Praze, ale také pro všechny, kteří se nelekli angličtiny:)

A kdo chce, může si k tomu pustit Apocalypticu...:)
Na plicích ocelový závaží
Za oknem pršelo a listí bylo mokrý. Vzduch provoněnej těma kapkama, ale uvnitř jsem se dusil. A na plicích ocelový závaží.
"Bylo tam příliš mnoho vzpomínek," ruce se jí třásly, na podnos vylila trochu čaje. "Nemohla bych zůstat..." Podala mi šálek, ale toho svýho si nevšímala. "Pronajala jsem si jiný domek, je to tak lepší..."
Potom byla zticha. Koukala do plamenů a já se bál hádat, koho tam vidí. Sklopil jsem oči. Nemohl jsem se dívat, jak zestárla. Dva zatracený roky vypadaly jako půl století.
"Víte, pane Pottere, on má rád, když větvičky tancují..." usmála se. Nebral jsem jí sny. I tak toho kvůli mě ztratila hodně.
Znovu ticho. Stiskl jsem pevněji plyšovýho medvěda. To byl Hermionin nápad. Hloupej nápad. Jako by si myslela, že mu tím můžu něco vynahradit.
"Nepodíváte se na Teddyho? Přišel jste, myslím, kvůli němu... Ještě jste ho nikdy neviděl..." Výčitka? Ne, měla měkkej hlas, ale cítil jsem se hrozně.
Vzmohl jsem se jen na tupý přikývnutí. Obličej zabořenej v plyšový srsti. Byla mokrá, asi od toho deště.
Když jsem vstával z křesla, v krbu se kroutily větvičky do rytmu ohně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | 30. července 2007 v 8:34 | Reagovat

Wow, to je nádherné. Koukám, že většinu lidí vzala tatáž událost. Chjo, zase budu mít depku

2 Rebelka Rebelka | 30. července 2007 v 9:12 | Reagovat

tahle událost byla tak silná a zbytečná... ale inspirující...:) jinak, pro mě mrtví prostě nejsou a hotovo:)

3 Koubesinos Koubesinos | 30. července 2007 v 9:23 | Reagovat

Rád poslouchám, že se ti zvuk čel opravdu líbí..=o)

4 Rebelka Rebelka | 30. července 2007 v 10:07 | Reagovat

moc... je krásně inspirující:)

5 Titany Titany | 30. července 2007 v 16:31 | Reagovat

Já se z toho zblázním...já...prostě nebudu brečet, takže ti ani nemůžu napsat, že jsem měla při čtení slzy v očích:). Líbí se mi to strašně moc:). Máme to my tři povídky do sérky, co?:).  Jak říkám...pro mě mrtví jsou. Ale jen v knize. A důležití jsou i ti, co mrtví nejsou. Ti, co se stali kmotry, rodiči...potomky slavných. Mám takový soukromý pocit, že nám Joanne chtěla udělat radost...tím epilogem...aby bylo o čem psát:). I když o čem psát, když zlo už není? Někde se zase vynoří...teď už sama nevím, co jsem tím chtěla říct. Nakonec bude můj koment delší než ta povídka^^. ne...raději už mizím.

6 Eillen Eillen | 30. července 2007 v 17:48 | Reagovat

Já si taky napíšu pár povídek, kde aspoň jeden z nich mrtví nebude. A jedna se vám třeba i bude líbit. Ale zase jsem ráda, že jsou rovnou mrtví a nemusela jsem se pročítat přes jejich smrt. Asi by mě víc vzalo, kdybych si přesně přečetla jak se to stalo a pak bych to obrečela mnohem víc.

Titany, ale ten epilog zrovna moc dobrý nebyl. Nevím, ale nenadchl mě. Prostě to bylo nechutně vynucené. Já bych to raději ani nečetla, ale donutila jsem se. V češtině ale tu chybu znovu neudělám. Mně to zkazilo celý dojem povídky. Prostě epilog neberu jako součást HP7

7 ellion ellion | Web | 30. července 2007 v 18:53 | Reagovat

krásný

8 Rebelka Rebelka | 30. července 2007 v 21:34 | Reagovat

Titany- povídek, které se vyrojí na základě epilogu se bojím... nechci, aby byly podobné těm povídkám o nové generaci, které většinou psali začínající autoři a které se mi vůbec nelíbily:))

9 Rebelka Rebelka | 30. července 2007 v 21:36 | Reagovat

Eillen- mně se taky epilog nelíbil. Přišel mi strašně americký:)

10 Rebelka Rebelka | 30. července 2007 v 21:37 | Reagovat

ellion- děkuji:)

11 Lelli Lelli | 31. července 2007 v 10:32 | Reagovat

Já ... nějak nevím, co říct.  "Obličej zabořenej v plyšový srsti. Byla mokrá, asi od toho deště."

12 Rebelka Rebelka | 31. července 2007 v 10:42 | Reagovat

Tou větou jsem to původně chtěla ukončit, ale pak mi došlo, že bych asi mohla vysvětlit ty větvičky, protože ne každý dokáže sledovat mé myšlenkové pochody:D

13 Titany Titany | 31. července 2007 v 15:17 | Reagovat

A mně se stejně líbil...to víš, já stará naivka...zajímalo by mě, co Rowlu vedlo k tomu, to napsat...

14 Rebelka Rebelka | 31. července 2007 v 15:30 | Reagovat

Myslím, že tímhle to definitivně uzavřela a navíc dokázala, že to prostě skončí dobře. Aspoň na dalších devatenáct let dopředu. Jestli potom vyroste nějaký Voldyho levoboček, to se neví...:)

15 Titany Titany | 2. srpna 2007 v 1:28 | Reagovat

Právě jsem přečetla jeden dlooouhý rozhovor s Jo, který mě dostal do stádia, kdy se usmívám jak blbec^^. Mluvila o tom epilogu...říkala, že jím chtěla prostě jen ukázat, že i po tom, co Harry zažil, po tom všem zlém, po tom, co viděl smrt...prostě existuje normální život. Existuje láska, děti, všední starosti...všechno. Mluvila taky o Teddym...

16 Rebelka Rebelka | 2. srpna 2007 v 9:01 | Reagovat

A kde je ten rozhovor? Pamatuješ si adresu?:)

17 Titany Titany | 2. srpna 2007 v 22:51 | Reagovat

jááj....počky jdu to najít... http://www.msnbc.msn.com/id/20001720/

18 Elen Elen | 13. srpna 2007 v 22:46 | Reagovat

Ju, hlásím se do skupiny těch, které tihle mrtví-nemrtví vzali :) Je to krásně napsaný, Rebelko :)

19 Rebe3 Rebe3 | 28. října 2014 v 0:46 | Reagovat

Já znám pod pojmem ocelové závažíčko jednu moc příjemnou věc:-) :-)
http://vaginalnicinka.cz/7-co-je-to-vaginalni-cinka
Váží jen 50 až 60 gramů.:_)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama