...nelezte na skálu, co je hodně špičatá...

9. srpna 2009 v 19:39 | Rebelka |  zápisky z cest
Adrenalin? Už ne, děkuji. Teda... aspoň tak dva dny mi s ním dejte pokoj... ;)

Nevím, jestli se takovým věcem dá ještě říkat rodinná dovolená. S taťkem jsem asi před třemi roky (ještě jako docela malá Rebelinka) lezla po skalách v Dolomitech a od té doby si brousíme zuby na Alpy. Štěstí se na nás usmálo teprve letos. Bylo hezky a všichni jsme měli volno. A protože za tři roky se pomalu z malých kluků stávají velcí, vzali jsme s sebou i bratříčka.
Takže jsme my tři ve čtvrtek kolem třetí hodiny ranní vyjeli do Rakouska. Cesta byla příjemná; po dlouhé době jsem si vážně moc hezky zařídila:). Kolem deváté jsme si namazali pod koleny, nabalili batůžky, přidali přilby a úvazky a šli do hor.
Po pravdě, nejsem zrovna sportovec. (Mírně řečeno.) Při představě běhu mi tak akorát běhá mráz po zádech. Z tělocviku jsem dostávala jedničku hlavně díky tomu, že nás učila profesorka, která měla pod patronátem matematickou olympiádu, kde jsem se jeden rok jakýmsi zásahem z nebes docela dobře umístila:).
A teď jsme dělali každý den dohromady tam i zpátky dva tisíce metrů převýšení. To je za tři dny šest tisíc. Ještě den a půl a byl by to Mount Everest. To jen tak pro představu, jaká jsem dobrá;).

Vás by teď určitě ještě zajímalo, co že jsme to tam dělali. Jmenuje se to ferraty. Ti, co vědí, co ferraty jsou, mohou následující odstavec přeskočit. Ti, kteří to nevědí a které to určitě zajímá, si ho teď musí přečíst. Tak.
Oficiálně to jsou trasy ve skalách zajištěné ocelovými lany, žebříčky a skobami, kam se člověk vždycky přicvakne karabinou a leze. Až dojde na konec lana, přicvakne se karabinou k dalšímu.
Ještě než jsme odjeli, jsem každému tvrdila, že ferraty jsou takové lehčí lezení. Pro ty... ehm... línější. Ha ha ha.
Pro prvním dnu, který jsme bez problémů zvládli, nám tak trochu narostl hřebínek, takže jsme si na dalčí den naplánovali ferratu, která byla podle průvodčíku těžká, místy extrémně těžká. Buch!
Představte si kolmou skálu vysokou 400 m. Myslím, že to stačí. Čím výš lezete, tím jste unavenější a tím větší výška je pod vámi. Naštěstí jsme ke konci vlezli do mraku, takže pod nás nebylo moc vidět:).
Fotky toho řeknou víc:
Ta žlutá přilbička je můj brácha, ta zelená pod ní taťka. Já jako prvolezec jsem dostala foťák a úkol být rychlejší než oni, zapřít se občas v nějaké šílené pozici na skále a dělat obrázky.
Taťka se škrábe na jedno z mála rovných míst, co tam byly. Dali jsme si tam jablko. Ani nevíte, kolik takové ovoce dodá energie:).
Tohlecto jsou naši rychlejší kolegové. Ty maličké puntíčky uprostřed jsou lidi.
Konečně jsem na nějaké fotce i já. (Ta s tou krásnou červenou přilbou.) Stěna, která je nade mnou, patřila k těm nejtěžším úsekům. To tmavší místo po pravici je vodopádek, která stékal dolů. Nechápu, proč kvůli němu klouzalo úplně všechno. Jediné, čeho se dalo držet, bylo to ocelové lano.
Úplně nahoře je jedna spára, která mě bude ve snech strašit ještě hodně dlouho. Byla dlouhá jen asi nějakých deset metrů, ale strašně klouzala a navíc mi přišlo, že všechny pořádné chyty jsou asi o pět centimetrů výš než dosáhnu. Nešlo to nahoru ani dolů, tak moc slzy na krajíčku jsem už dlouho neměla.
Hned přede mnou se tam jedna paní zhroutila a její kolegové ji museli tahat na laně nahoru. Byla jsem ráda, že jsem se tam nakonec vydrápala sama.
Takhle vypadal cíl. Taková krásná náhorní rovina. Všude pod námi byla mlha, jak vidíte. Byli jsme naprosto vyčerpaní, ale spokojení jak želvy.

Dozvuky:
Přijeli jsme domů kolem půlnoci.
Mamka: "Jé, vy jste krásně opálení."
(Byla to špína... ;) - Někteří lidi nepochopí, že v lese prostě sprchy nejsou:) )

Dnes měla moje malá sestřenka křtiny. Musela jsem jít v kalhotách - od půli lýtek do půli stehen to mám jeden veliký modrák - na obou nohách.S bráchem jsme doufali, že si v tom kostele nebudeme muset klekat - nemuseli:). (Ale to věčné stoupání a sedání taky nebyl žádný med:). )

A za rok chci jet zase:).
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Skřítě Skřítě | 9. srpna 2009 v 20:50 | Reagovat

Tichý obdiv sestři!!! Jsi třída :-) máš štěstí žes to přežila...však víš...dorazila bych tě :-)) těším se, že se snad brzy uvidíme...tak sladké sny a pá E

2 Titany Titany | Web | 9. srpna 2009 v 20:56 | Reagovat

áááá!!!
Ty seš tak odvážná, já bych tohle nikdy, opkakuju NIKDY NIKDY NIKDY nedokázala. Mě musí lidi několik hodin přemlouvat a slibovat hory doly abych vylezla aspoň na strom. Já se většinou nechám přemluvit abych někam vylezla, ale pak za žádnou cenu nechci lézt dolů. Ani si nedokážu představit, jak ste od tama lezli *zakrývá si oči*. *hyperventiluje* OMG. Ta poslední fotka je nádherná.

Ale jinak hory miluju ♥. Takovýty co ti na ně stačí nožičky teda:).
Hííí!

3 Kleio Kleio | 9. srpna 2009 v 21:45 | Reagovat

Jsi neuvěřitelně adrenalinový tučňák. Po kom ty to máš?! Asi spíš po kočičí mamince, ona zase ráda jezdí na kole do prudkých kopců. :)
Maminka medvídka jenom sjížděla divokou vodu v těch Alpách. :D

Vítej doma. Děkuji za dopis i náušnice. Odpověď bude. Někdy. :)

4 Rebelka Rebelka | 9. srpna 2009 v 21:46 | Reagovat

Chňa, sestři, víš, že jsem si ve stěna vzpomněla na tvá slova, že jestli spadnu, tak mě zabiješ?:D Takže jsem radši nespadla;).
Tit, ty se zase nebojíš hadů:D. Potkali jsme tam jednoho mrtvého slepýše - třikrát fuj. Hory jsou úžasné <3.

5 Rebelka Rebelka | 9. srpna 2009 v 21:48 | Reagovat

Maminko, kočičí maminku obdivuju, já kopce na kole prostě nesnáším. A taky bych hrozně moc chtěla sjíždět divokou vodu v Alpách, závidím ti:).

6 Kleio Kleio | 10. srpna 2009 v 0:14 | Reagovat

Takže ač jsi adoptovaná, máš to vlastně po nás obou. Jůů. :)

7 Annet Annet | Web | 10. srpna 2009 v 11:50 | Reagovat

To ti hrozně závidim... hned bych takhle někam jela.

8 Danae Danae | 10. srpna 2009 v 12:30 | Reagovat

Jsi šikovná, odvážná a ještě o tom umíš hezky napsat. Konečně vím, co je to ferrata :)

9 Dangerous Dangerous | 10. srpna 2009 v 14:26 | Reagovat

Jé, nové zvířátko. Z toho ti vyrostě tohle: http://nd01.blog.cz/334/893/2c0d872cce_51233945_o2.png

10 Titany Titany | Web | 10. srpna 2009 v 21:18 | Reagovat

což neznamená, že bych si ho vzala do ruky, nebo s ním spala v posteli ^^

11 R. R. | 11. srpna 2009 v 7:55 | Reagovat

Kleio, ach ty geny... :) Stejně je to zajímavé:).
Annet, nedivím se. Já se na to těšila tři roky. Taky bych si záviděla:D.
Danae :D :D. To jsem ráda, že už víš, co je to ferrata ;).
Dangie, chci být překvapená, takže jsem na to neklikla:).
Tit, to je pochopitelné:D. Nekamarádila bych se s někým, kdo spí v posteli s hadem. Nebo kdo by chtěl spát v posteli s hadem. Pro mě je nepochopitelné už jen to, že neječíš, když ho uvidíš:).

12 Kleio Kleio | 11. srpna 2009 v 16:37 | Reagovat

Vy a vaše starosti s hady. To my, arachnofobici, máme větší problémy. ;)

13 Titany Titany | Web | 11. srpna 2009 v 19:58 | Reagovat

ňuňu pavoučci

14 Titany Titany | Web | 11. srpna 2009 v 19:59 | Reagovat

já zas nemám ráda tiplice... a vůbec všecko co má nadměrně dlouhý nohy. Johany. tiplice. tiplice. kraby. čivavy. To už je zas něco jinýho. Ehm.

15 Kleio Kleio | 11. srpna 2009 v 21:26 | Reagovat

Čivavy?! :D

16 Dangerous Dangerous | 12. srpna 2009 v 14:04 | Reagovat

Tiplice neeee. *schovává se na druhý konec bytu do uzlíčku a čeká, až ji někdo chytí a zabije*

17 ptačí žena ptačí žena | Web | 13. srpna 2009 v 0:42 | Reagovat

Páni *obdivný pohled*. Jsi uplně skvělá a statečná, tleskám!

(K té SMS - ta záležitost s Anakinem je hodně depresivní, což?)

18 Rebelka Rebelka | 13. srpna 2009 v 18:01 | Reagovat

Titn, proč se bojíš čivav?:)
Ptačí ženo, je to děs. Úplná hrůza. Chudák Obi-Wan...

19 Kleio Kleio | 13. srpna 2009 v 18:39 | Reagovat

Rebí, mám otázku... co se stalo s Anakinem? O_o

20 Rebelka Rebelka | 13. srpna 2009 v 19:48 | Reagovat

Jestli to ještě nevíš, tak se radši ani neptej:).

21 Kleio Kleio | 13. srpna 2009 v 20:00 | Reagovat

Ptám, ptám!

A taky se ptám, jestli ti dorazilo psaníčko. ^^

22 Titany Titany | Web | 13. srpna 2009 v 21:34 | Reagovat

eh, protože sou hnusný a děsivý (náhodou jako horor by to byl určitě trhák "Zkáza New Yorku: útok smrtících čivav". Eeek.)

23 Keneu Keneu | 13. srpna 2009 v 21:43 | Reagovat

Kleio, podívej se na Hvězdné války, ale pak nám nenadávej
chudák Obi-Wan
chudák Qui Gonn (já si prostě nezapamatuju, jak se to píše)
*zamáčkla slzu a končí se spoilováním*

24 Kleio Kleio | 14. srpna 2009 v 10:23 | Reagovat

Keneu: Jo tááák, já myslela, že máte nějakou novinku. Jakože třeba někdo napsal nějakou fic či tak něco. :)
(Qui-Gon Jinn)

25 Keneu Keneu | 14. srpna 2009 v 19:19 | Reagovat

novinku...
na nás bohatě stačí kánon
a díky za Qui-Gona

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama