Prázdninová euforie

14. srpna 2010 v 10:38 | Rebelka |  Výplody
Nechci to zakřiknout, nechci, nechci, ale když jsem včera svištěla z kopce na kole skrz Českou Kanadu a notovala i do toho Phil the Fluthera, přistihla jsem se, že mi je strašně dobře.
Tenhle článek obsahuje spoustu optimistických výlevů, které si tu chci archivovat pro časy, kdy se kolo štěstěny zase otočí. Takže je nemusíte číst, pokud nechcete.

V pondělí jsem po dlouhé době viděla Tit. (Začínám si pomalu vytvářet citový vztah k Bílovicím a hospodě U Lišky :o). ) Povídání u piva s Tit je terapie na všechno. Zkuste to a uvidíte. A přivezla mi ze Skotska protikocovinové bonbóny, které určitě časem vyzkouším.

Ve volném čase píšu. Hodně píšu. S Lejdynkou jsme vynalezly vzájemné posílání si povídek přes mail. Geniální. Vážně. Napsala jsem toho skoro víc než za posledních pár let dohromady. Bohužel je naprostá většina neuveřejnitelná; navíc je to bez výjimky Torchwood finefiction, takže byste to asi moc neocenili.
Díky tomu jsem si ale znovu vzpomněla, jak úžasně dokáže nabíjet, když zasadíte postavy do nějaké situace a sledujete, co dělají.

V jeskyních jsem přišela k nějakým těm penězům, takže pojedeme v září s Lelli do Londýna. Těším se tam přímo neskutečně. Lelli! A Londýn! :o)

Čas od úterý do pátku jsem strávila s rodiči a bráchem v České Kanadě. Překvapilo mě, jak moc dobré to bylo. Dva roky jsem nebyla na rodinné dovolené a stejně tak dlouhý čas jsem neseděla na kole. Teď jsem provozovala obojí a výsledek předčil očekávání. Ještě jsem v nejbližší době hodím nějaké obrázky, protože tamní příroda je neskutečně fotogenická.
A byla jsem v Kaprounu - nejmenší vlakové zastávce v Čr, kde byl před více než sto lety vyloučen z přepravy Jára Cimrman. Má tam pomník - mohylu z kamenů - a každý cimrmanolog, který se tam staví, kámen přidá. Pročež se v širokém dalekém okolí nedá sehnat ani jeden kámen, takže jsem ten svůj balvan (no jo, nemohla jsem si vzít menší...) musela táhnout asi kilometr. Ale stálo to za to :o).

A příští sobotu se koná na Veveří festival - doufám, že mi to vyjde a že se tam podívám. (Tohle sem píšu hlavně proto, že tajně doufám, že se toho třeba chytí vzdálená či místní, zvířátka či nezvířátka a přijedou také.)


Pointa toho všeho je, že jsem zjistila, že stačí být milá na okolí a okolí bude většinou milé na mě. (Že mi to zjištění sakra trvalo dvacet let... a stejně si myslím, že tuto jednoduchou poučku ještě během svého života stokrát zapomenu - ale teď ji znám a to je hlavní :). )
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Profesor Profesor | 14. srpna 2010 v 11:26 | Reagovat

Hezká poučka, ale nevydrží ti to dlouho, věř mi. Já ji znám už pár let a stejně dlouho ji úspěšně  ignoruji.
Posílání povídek přes mail s Lejdynkou tak nějak také praktikuji. Avšak nejsem přesvědčená, že Torchwood finefiction by si jeden neužil. Nepošleš mi, prosím, jednu na ukázku? Já jsem strašně zvědavá.
Tvůj optimistický článek mě nabil dobrou náladou, tak jsem zvdavá, jak dlouho mi to vydrží...;=)

2 Rebelka Rebelka | 14. srpna 2010 v 11:39 | Reagovat

Ukázku ti pošlu ráda, ale napiš mi, jak daleko jsi ve sledování Torchwoodu, abych tě neospoilerovala :).

3 Rebelka Rebelka | 14. srpna 2010 v 11:43 | Reagovat

Profesore, taky si myslím, že mi to dlouho nevydrží. Proto jsem sepsala tenhle optimistický článek, abych si ho v případě potřeby mohla zase přečíst.

4 Profesor Profesor | 14. srpna 2010 v 12:20 | Reagovat

[2]:Chybí mi, poslední díl druhé řady a celá třetí. Ale už mi spoilerovali. Minimálně vím, kdo umře. (A úděsně mě to štve.)

5 Danae Danae | 14. srpna 2010 v 21:59 | Reagovat

To je krásný optimistický článek! Na rodinnou dovolenou na kolech jste si nemohli vymyslet krásnější místo, byla jsem tam naposledy asi před patnácti lety, ale po přečtení tohodle bych tam jela hned. Hned! A já teda nevím, ale mám pocit, že tu poučku o tom, že je lepší být na druhé milá, praktikuješ, co tě znám ;) (Ok, při těch příležitostech, co se potkáváme, jsou většinou hodní všichni na všechny, ale stejně ;)

6 Rebelka Rebelka | 15. srpna 2010 v 13:44 | Reagovat

Já z toho místa byla úplně nadšená. Takový nádherný kus přírody v podstatě bez turistů... s uzkoučkými asfaltkami od pohraničníků, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel. Paráda :). (A to počkej, jestli sem hodím ty fotky, to budeš chtít odjet okamžitě ;)).)

No jo, ono ani snad nejde být nemilá na někoho z vás. Ale většinou mi to nějaký ten čas trvá, než se rozhodnu, jestli na někoho budu hodná nebo ne :).

7 Blanch Blanch | 15. srpna 2010 v 18:16 | Reagovat

Ehm..jdu ti tu zaspamovat, Rebno :D

Jednačka :D Jen na slůvko :)

8 Kleio Kleio | 17. srpna 2010 v 14:49 | Reagovat

Skvělé je, že je ti skvěle. Ale maminka se zlobí. Chce tučňáčí povídky. HNED!!! ;)

9 mardom mardom | 18. srpna 2010 v 16:13 | Reagovat

Tvůj přístup schvaluju :) a doufám, že ti vydrží co nejdéle :).

10 Skřítě Skřítě | 21. srpna 2010 v 22:11 | Reagovat

Hlásím, že už jsem doma, tak si to zapiš za uši a až dofestivaluješ, tak dej vědět, ať se stihnem vidět dřív, než zas někam pofrčíš...těším se na viděnou, pá sestra :-)

11 mixmelouneq mixmelouneq | Web | 23. srpna 2010 v 16:18 | Reagovat

Ahoj chci tě pozvat na muj blog,budu ráda když se zastavíš.Všichni ho moc pochvalujou tak snad se ti bude líbit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama