Jak šel čas

22. března 2011 v 16:21 | Rebelka |  Stoslůvky
V rámci:
  • přípravy na DMD
  • potřeby konat nejen o Vánocích dobré skutky
  • a hlavně nutkání psát ve chvílích, kdy mám do školy největší fofr
jsem sepsala tři drabblata. Jsou to hovadinky vymyšlené většinou během dvacetiminutové cesty vlakem, ale lepší něco než ticho po pěšině.
První je vánoční dárek pro Galadiona, který chtěl vědět, jak žil Nicolas Flamel těch 666 let.
Není to sto, ale dokonce dvě stě slov.

Jak šel čas
Za ta léta jsem se naučil dvě věci. Archivovat víno a rozpoznat talent ještě dokud žije. Měli jsme se docela dobře. Díky úrokům v mudlovských bankách a peněz z prodeje obrázků od Monneta jsme si s Perenellou mohli dopřát téměř cokoliv.
A když nám občas bylo vážně mizerně, vzpomněli jsme si na patnácté století. Protože není nic horšího než patnácté století. Promiň, Leonardo.
Historie proplouvala kolem a nevšímala si nás. Někdy jsme se s Perenellou vsadili o výsledek té či oné události, ale její ženská intuice, nebo co to bylo, mě vždycky dostala. Třeba takové Viktorii jsem dával maximálně pět let a prohrál kvůli tomu svého koně. Toho nejoblíbenějšího. První světová válka mě zase připravila o můj vymazlený ford T.
Na konci dvacátých let jsme si z jedné banky v New Yorku vybrali všechny naše úspory, a protože od Krameriovy smrti noviny zásadně nečtu, dozvěděl jsem se až z rozhlasu, že je to prý docela rozhodilo.
Během druhé světové jsem stále častěji přemýšlel o smyslu našeho života, a kdyby nebylo jazzu, asi bychom to s Perenellou zabalili už tenkrát. Teď se ale láme tisíciletí a my se shodli, že nám to stačilo. Kdepak, tahle moderní hejblátka nejsou nic pro nás.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 K K | 22. března 2011 v 16:46 | Reagovat

Hezké.. Takové stručné přehledné... Ideální přestávka v učení:-D

2 Keneu Keneu | 22. března 2011 v 20:36 | Reagovat

jo, takže když jsi mi to nepřipomněla, pochválím Ti to online
huh
Ty prostě umíš vždycky vypíchnout ty nejúžasnější místa, jako by tu historie byla pro Tvoje povídky, díky nim, tak nějak...
promiň, Leonardo, Viktorie, Kramerius, krize... - jsem vážně ráda, že se orientuju
hrubý

3 sigam sigam | Web | 22. března 2011 v 20:56 | Reagovat

Vybráním peněz jsi mě dostala. Stejně jako tím Nicolas dostal miliony lidí... :D

4 Kleio Kleio | 22. března 2011 v 21:45 | Reagovat

Není trochu ironie, že někdo, kdo má elixír mládí, způsobil tolik sebevražd, a to jenom tím, že vybral svoje úspory?

A... co provedlo 15. století Nicolasovi? :)

5 strigga strigga | Web | 22. března 2011 v 22:12 | Reagovat

Budu si to tu muset pročíst víc, neboť se zdá, že jsem přišla o spoustu skvělých věcí :)
Už ta otázka je hrozně zajímavá, a to, jak ses s ní vypořádala, je vážně skvělé :D skoro mě až mrzí, že jsem drabblata dávno přestala psát.

6 Algernon van Hadarak Algernon van Hadarak | Web | 23. března 2011 v 7:26 | Reagovat

Tak to bylo.. Kruté!! :D :D Přísné! :D Skoro jako žába. 8) :D Já z toho nemoh, hlavně to s tím vybráním všech peněz, jak to banku "trochu rozhodilo".. :D :D :D Palec vzhůru a škleb od mikrofonu k mikrofonu. 8) :D

7 Reb Reb | 23. března 2011 v 13:19 | Reagovat

Děkuju vám za komentáře :).

Kleio, já osobně jsem si tam představovala nějaký ten čarodějnický proces, ale mohlo to být cokoliv :).

Striggo, drabblata jsou skvělá, a kdyby ses náhodou ještě někdy rozhodla k nim vrátit, neznám lepší příležitost než DMD: http://sosaci.net/test/node/120 (konec reklamy :D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama